Druhý jazyk na školách je nesmysl

Nedávno se vláda rozhodla, že zruší druhý povinný jazyk na školách (druhý stupeň + střední), což osobně považuji za dobré a správné rozhodnutí.

Je však i řada lidí, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, hlavně z řad těch, kteří tyhle jazyky učí… Pochopitelně! 🙂 Některé argumenty, které zazněly, byly vyloženě k smíchu (např. že znalost druhého jazyka zvyšuje toleranci a snižuje rasismus a xenofobii, lol). A vymezil se proti tomu třeba europoslanec Zdechovský, přičemž z jeho strany padaly argumenty jakože učení se jazyka trénuje mozek a oddaluje demenci, což jsou argumenty značně irelevantní, jelikož akorát říkají, proč je dobré se učit jazyky, (a já souhlasím, že je to dobré), ale neříkají nic o tom, proč by měly být povinné na školách. Zdechovský o tom napsal i celý článek, kde si akorát vyvrátil spoustu strawmanů, takže mi ani nestojí za odkaz. (Mimochodem, zajímalo by mě, kolika jazyky tenhle europoslanec hovoří, když mu na nich tak moc záleží – nepodařilo se mi nic vygooglit :)).

Proč je ale druhý jazyk na školách nesmysl?

Na drtivé většině českých škol se obvykle učí jen němčina. Možná najdete i pár výjimek, kde je také ruština či francouzština, ale těch moc nebude.

Každopádně druhý jazyk je zbytečnost, především proto, že neexistuje snad jediného člověka, který by se druhý jazyk doopravdy naučil. Ruku na srdce, kdo z vás, co jste chodili tři roky na střední škole na němčinu se dnes domluvíte německy? Co si z té němčiny vůbec pamatujete? Maximálně tak Guten Tag a možná Auf Wiedersehen. Představa, že vás tyhle hodiny doopravdy naučí jazyk je lhaní si do kapsy.

Důvodů, proč se člověk naučí absolutní prd je celá řada. Za prvé, němčina (či francouzština) jsou extrémně složité a komplikované jazyky (daleko složitější, než angličtina), takže vyžadují tisíce hodin intenzivního učiva. Pokud člověk nad nimi nestráví aspoň dvě hodiny denně (!!), ale pouze jednou týdně, tak si z nich pochopitelně nebude nic pamatovat. Navíc tři roky jsou celkem málo – chce to takových deset, dvacet let, čili je nutné, aby na to člověk navázal a učil se ten jazyk nadále i po tom, co danou školu vystuduje, ale kdo něco takového skutečně udělá, že jo?

Kromě toho jsou případy, kdy se třeba někdo učí jazyk X a přejde na jinou školu, kde tenhle jazyk nemají a musí se učit jazyk Y.

To ani nemuvím o tom, že člověk musí ten jazyk mít rád a musí toužit po tom se ho opravdu naučit. Němčinu však třeba téměř nikdo rád nemá, čili většina lidí k ní přistupuje s odporem a s vidinou toho, jak hned po zazvonění třiskou učebnici někde na dno tašky a vypustí vše z hlavy. A testy? Ty stačí s tahákem uhrát na čtyřku.

Druhý jazyk je navíc dost rušivý element, protože pokud studujete třeba průmyslovku a máte nějaký důležitý odborný předmět, ze kterého píšete test, ale před ním je hodina němčiny, ze které nebudete ani maturovat (nebo skládat nějaké jiné zkoušky) a víte, že není nijak důležitá, tak jí prostě nebudete věnovat tolik pozornosti a možná se budete tajně učit pod lavicí ten předmět, který je důležitý a docela hoří.

Druhý jazyk je tedy naprostá ztráta času, protože děcka ten jazyk nezajímá. I kdyby zajímal, nestačí ho mít jednou či dvakrát za týden. Nestačí ho mít jen pouhé tři roky. Učení jazyka je věc, kterou musíte dělat na plno, často, pravidelně a dlouhodobě nebo nedělat vůbec. Sorry.

A ještě jedna věc – začít se učit cizí jazyk je velké životní rozhodnutí a zodpovědnost. Je úplně absurdní, že by něco takového za vás měla udělat škola prvního září v osm ráno.

Další věc je, že je to prostě příliš náročné. Spoustu lidí nemá talent na jazyky a naprosto zoufale plavou i v prvním jazyce, tedy angličtině. Angličtina také vyžaduje stovky, možná i tisíce hodin intenzivního učení a aktivní zájem ze strany studenta, jinak se zasekne na mrtvém bodě a nedostane se dál, než že je schopný říct “I have a dog”.

To mi připomíná… bez angličtiny se ten druhý jazyk moc nenaučíte, protože českých materiálů je zoufale málo a spoléhat se pouze na české učebnice němčiny/španělštiny/francouzštiny je dost špatný nápad. Možná by bylo lepší se na plno naučit prvně anglicky, a pak se teprve pouštět do jazyků, jejichž obtížnost je dvakrát, třikrát vyšší.

A na závěr jednu věc – argument učitelů druhých jazyků “přijdeme o práci” je z ekonomického hlediska nesmysl. Je to jako kdyby nás stát nutil povinně kupovat rohlíky, pak někdo navrhl, že tuhle povinnost zruší a pekaři by se báli, že přijdou o práci. Za prvé nepřijdou a lidé budou nakupovat pečivo, i když to bude zcela dobrovolné. A za druhé, pokud by i přesto pak nikdo pečivo nekupoval, neznamená to čistě to, že o něj prostě není zájem a tím pádem by takový ekonomický statek možná neměl ani vznikat?