Svět není černobílý!! Rééé!!

Osobně nemám moc v lásce, když lidé prohlašují, že “svět není černobílý” nebo “nic není černobílé”, protože je to jedno z těch bezobsažných mouder, které nepřináší nic zásadního k zamyšlení. Je to prázdné klišé a snaha vypadat chytře.

Viděl jsem už mnoho diskuzí, kde se dva lidé normálně bavili na nějaké téma, přičemž padal jeden argument za druhým a bylo to fajn, ale tu se vzal, kde se vzal, nějaký týpek tam naběhl a začal řvát: “Klid! Svět není černobílý!”

Aha! Cože?

Já pochopitelně vím, co se tím myslí. Pokud mají dva lidé mezi sebou konflikt, obvykle máme tendenci to vnímat černobíle, kdy jeden je kladnou postavu a druhý je zlý záporák. A když nám někdo vypráví nějakou historku, vždy ji podává zkresleně, ze svého úhlu pohledu. Reálně to však tak černobílé není a v konfliktu mezi dvěma lidmi mají vždy oba pocit, že oni jsou v právu a oba mají tu motivaci bojovat za své zájmy a oba věří, že ten druhý se mýlí.

Svět, ve kterém žijeme je zkrátka velice komplexní a na celou řadu etických otázek neexistují jednoduché odpovědi. Tak to zkrátka je, že jo. A hláška “svět není černobílý” nebo “nic není černobílé” odkazuje právě na tohle.

Ale přesto… Tolik lidí s touhle hláškou přijde v naprosto nevhodný okamžik, kdy to, co se řeší, černobílé totálně je. A ano… Je celá řada věcí, které jednodoznačně černobílé jsou. Když dostanete rakovinu, nic bílého na tom nehledejte. Když sériový vrah unese a zabije dítě, aby se uspokojil, opět se marně na tom bude hledat něco bílého.

Nemusíme však uvádět takto extrémní případy. Někdy skutečně může být konflikt mezi dvěma lidmi čistě proto, že jen jeden z nich se zachoval jako čůrák a nemusel se tak chovat.

Černobílé mohou být i některé věci, které se jeví na první pohled jako složité. Například jsou metody, které nefungují, a metody, které docela funkční jsou. Praxe to prokazuje denně.

Budete se chtít třeba naučit cizí jazyk, ale nevíte jak na to. A tak zkusíte metodu, že se budete učit zpaměti různé věty a jejich význam, bez ohledu na gramatiku nebo slovíčka. Bude to fungovat? Pochopitelně, že ne. Pokud vám vypadne slovo v té a oné větě, tak už ji neřeknete. Pokud jí budete potřebovat nějak modifikovat, tak tak opět máte problém. Nikdo se však takto jazyk snad neučí, protože je to blbost.

Nebo když budete chtít zhubnout, rozhodnete se, že prostě přestanete jíst a budete držet hladovku. A opět, je to dobrý nápad? Samozřejmě, že ne! Klesne vám cukr, dostanete naráz vlčí hlad, ztratíte kontrolu a později sežerete na co přijdete, aby si tělo doplnilo chybějící energii a živiny. Zde je nutné udělat jednoznačně černobílý závěr: nefunguje to.

Někdy jsou černobílé i poměrně veliké otázky o našem světě. Třeba jestli funguje tržní ekonomika nebo ekonomika centrálně plánovaná. Zcela černobíle, tržní funguje, centrálně plánovaná nikoliv.

Na otázku co se bude vyrábět, kdo to bude vyrábět a pro koho, v jakém množství a za kolik to bude prodávat, může odpovědět nabídka, poptávka, cena a konkurence. A světě div se, funguje to! Máme plné obchody jídla, životní úroveň se zvyšuje, i chudí si můžou pořídit počítač s internetem či auto, zvyšuje se technologický pokrok a tak dále.

Pokud se na úplně stejnou otázku pokouší odpovědět centrální plán, kdy o všem rozhoduje parta nějakých soudruhů, vede to fatálním nedostatkům zboží, technologické stagnaci, hladomoru a tyranii. Příkladů má historie a každodenní život celé hromady. Je tedy nutné učinit zcela černobílý závěr. Trh funguje, centrální plán nikoliv.

Sorry, některé věci jsou zcela černobílé. A argumenty, které se snaží říct, že to černobílé není jsou někdy naprosto slabé.

1 Comment

  • Anonymous says:

    První odstavec – máš recht

    Já vnímám většinou věci z jedné strany, objektivní jsem málokdy, spíš ne než jo.

Leave a Reply to Anonymous Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *