Blokace a sociální bubliny

Moderní sociální sítě jako Facebook a Twitter umožňují blokování ostatních uživatelů. Na Facebooku kdokoliv, koho zablokujete, tak ten pro vás totálně přestane existovat. Zmizí, puf, jako by nikdy nebyl. Twitter umožňuje nejdříve lehkou blokaci – mute – kdy nedostáváte od určitého uživatele notifikace. No a pak úplný block, kdy zmizí podobně jako na FB, ale dost to pak rozhází konverzace, kdy třeba polovina příspěvků není vidět a máte pak pocit, že si jeden člověk povídá sám se sebou.

Blokování druhých však není nějaká novinka dnešní doby. Ve skutečnosti už dávno před Facebookem existovaly různé formy blokace, mnohdy nazývané ignorace.

Co mi připadá ale zajímavé je to, že se blokování docela dost odsuzuje. Člověk, který blokuje druhé bývá nazýván zbabělcem, hysterkou a tak dále. Několikrát jsem byl svědkem toho, jak zablokovaný někde dal screenshot, na kterém bylo patrné, jak ho někdo zablokoval, s nějakým komentářem typu: “Vidíte, pán je ale hrdina, co?” nebo “Skutečný demokrat, co? Umí jen blokovat!” a tak dále. Osobně jsem se setkal s celou řadou různých takových poznámek.

Nerozumím tomu, proč je to tolik odsuzované…

Já osobně možnost blokace využívám docela často. Proč? Protože nechci trávit svůj život jen na sociálních sítích, ale bohužel se to často stává.

Prostě se najednou octnu uprostřed nekonečně hádky. Někdy ji začnu já, někdy ji začne ten druhý. On mi napíše, já mu odepíšu, on mi napíše a nebere to konce. Další a další reakce přibývají.

On: Pardon, ale vy jste anarchista? To myslíte vážně? Anarchie je utopická blbost, která nemůže fungovat.
Já: Ano, jsem anarchista. Proč je to podle vás blbost?
On: To přece nemůže fungovat, aby si každý dělal, co chtěl! To dá rozum!
Já: Anarchie ale přece není o tom, že si všichni budou dělat, co chtějí. Jen si myslíme, že pravidla nemá tvořit centrální autorita, ale tzv. polycentrický řád.
On: To je ale kravina. To se lidi povraždí!
Já: Popravdě se lidé mnohdy naopak vraždí díky státům. Viz první světová, druhá světová.
On: Ježiš, to nemůžete vůbec srovnávat! Člověče, vy jste utopista!

(ok, tady se diskuze ještě dá, ale brzy následuje jev, který nazývám divadýlko, to se člověk přepne do režimu, kdy jen posílá smajlíky a píše urážky).

Já: Lidé se mezi sebou vraždit nechtějí. Ve skutečnosti existuje velká poptávka po ochraně, takže nějaký druh ochrany vznikne i v bezstátní společnosti.
On: (a teď začne divadýlko) Ježiš 😀 😀 😀 To ale blbost 😀 😀 😀 Tomu může věřit jen debil 😀 😀 😀 Zpět do reality 😀 😀 😀 😀 😀

A v tu chvíli dávám blok. Proč? Protože

1) Nechci na tohohle tydýta narazit znovu a znovu prohodit svůj čas oknem. Český Twitter je taková menší komunita několika těch stejných lidí dokola, takže blokovat má docela smysl. Není to nekonečné moře uživatelů, ale spíše taková kaluž.

2) Pokud bych si ho nezablokoval, měl bych potřebu na něj pořád a pořád reagovat (a on taky), což by znamenalo další čas vyhozený z okna. Já osobně neumím přestat reagovat. A notifikaci pochopitelně jen těžko lze ignorovat.

3) Evidentně když budu v rozhovoru pokračovat, nestane se žádný zázrak, že by konečně se mnou nesouhlasil za pomocí racionálních a věcných argumentů, či pokládat otázky, byl zvědavý a chtěl pochopit, jak anarchie funguje. Místo toho jen budou další a další hromady smajlíků, výkřiků a mentální retardace. To nestojí za to.

4) Někdy se hrozně naseru, ztratím trpělivost s takovými lidmi a začnu je posílat do prdele. Nejsem pak hrdý na to, že jsem se přestal ovládat, takže i pro jeho dobro je lepší, když prostě jeden druhého nepotkáme.

Podle mě je blokování to samé, jako odchod z místnosti. Tj. v reálném životě je vám něčí přítomnost nepříjemná, tak se prostě seberete a vypadnete. Chcete si třeba povídat s kamarádem, sedíte na lavičce před barákem, když tu najednou se zjeví vaše sousedka, typická drbna, která musí vědět úplně všechno, i věci, do kterých jí nic není, a začne vyzvýdat. V tu chvíli se s kamarádem vymluvíte, že musíte už jít a vypadnete někam, kde budete mít soukromí. Jo, tak tohle je ekvivalent toho, když na sociální síti zablokujete otravného tydýta.

Samozřejmě se s tím pojí ještě jeden problém. Jedná se o tzv. sociální bubliny. Člověk vytvoří na sociální síti bublinu uživatelů, kde se všichni společně utvrzují v nějakém názoru, společně se poplácávají po ramenou, nebo tzv. “circlejerkují” (honí si v kruhu nad tím, jak jsou super). Kohokoliv, kdo by s nimi nesouhlasil ihned zablokují, aby se dál mohli utvrzovat ve své jediné správné pravdě.

A to není dobré, protože je nutné, aby člověk znal i odlišný pohled na věc, nežil jen v nějaké své bublině jediného správného názoru a uměl se na věc z jiné perspektivy.

Rozumím téhle obavě, ale nemyslím si, že tomu tak skutečně je.

Za prvé – je to právě reálný každodenní život, kdy žijeme v naší bublině, a naopak jsou to sociální sítě, kde se vystavujeme odlišným názorům.

Uvedu příklad. Takový Jarda z Horních Dolních Kotěhůlek se pochopitelně se setkává jen se svými kamarády v hospodě a na fotbalovém zápase, kde se vzájemně utvrzují ve svých názorech. Třeba to, že dnešní mládež… To jsou nevychovaní spratci a ničí je liberální výchova. Utvrzují se v tom, jak jsou boháči zlí a pořádně by se měli zdanit. A tak dále. Tahle bublina je velice nepřístupná pro jiné lidi, protože jen těžko by se s nimi začal přátelíčkovat někdo z jiné sociální skupiny (tj. někdo výrazně mladší/stačí/bohatší/chudší/etc.)

Oproti tomu sociální síť je jediné místo, kde mnohdy potkáte lidi různých názorů, myšlenkových proudů, pohledů na věc… Od anarchokapitalistů, k anarchokomunistům a já nevím čeho všeho. Na Facebooku si sice můžete udržovat nějakou svou bublinu, ale Facebook také obsahuje “Skupiny” a “Stránky”, kde už ze své skupiny vyjít skutečně MUSÍTE, abyste se mohli zapojit.

Twitter je ještě víc “open”, kde se každý potkává s každým, čili denně tam na vás řvou všechny možné skupiny a vytvořit si bublinu je téměř nekonečný proces.

Za druhé – bublina sama o sobě není špatná věc. Koneckonců kde se píše, že bych snad měl trávit čas dohadováním se s lidmi, co mají jiný pohled na věc? Co když naopak chci odpočinek? Co když v mém každodenním životě do mě všichni hustí svoje různé názory – v práci, kamarádi, rodina – a já chci konečně vypadnout mezi nějaké lidi, se kterými si rozumím a můžeme být sami sebou? Možná je má sociální bublina dobrá věc koneckonců.

Třetí věc – někdo by si mohl myslet, že snaha zůstat ve své bublině je zbabělost, strach z odlišného pohledu na věc. Možná ve mně hlodají červíčci pochybností, zdali je můj názor skutečně správný? Možná někdo řekne něco, co mi totálně zamotá hlavu a já začnu čím dál víc cítit, že můj názor je kravina! A z toho důvodu si lidé z odlišných názorových proudů blokuji!

Inu, může tomu tak klidně být.

V anarchistické skupině na FB se občas vyskytují lidi z jiných názorových bublin. Bohužel jejich příspěvky jsou obvykle jen takovéto urážky a výkřiky. Takže opustit svou názorovou bublinu může v některých případech také znamenat, že skočím do hnoje/žumpy.

Ale také to může být o tom, že lidé mimo mou sociální bublinu jsou zoufale nudní.

Občas se mi stává, že na Twitteru narazím na někoho, kdo není z mé bubliny, takže vlezu na jeho profil, procházím příspěvky a hle – boring as hell.

Nedávno jsem takto zabloudil na profil jednoho Pána. A jeho Tweety se nesly v duchu:

  • Bla bla, patříme na západ, né na východ.
  • Fuj, Putin
  • Fuj, Zeman
  • Fuj, Babiš
  • Fuj, Okamura
  • Demokracie a svoboda bla bla
  • Fuj Brexit
  • Fuj Boris Johnson
  • Fuj Trump

OK ok ok, sorry, tohle jsem četl/slyšel/viděl 1000000x. To není nic nového. Já chci něco nového! Chci nové, zcela originální myšlenky, které jsem ještě neslyšel a neviděl. Chci se naučit nové věci. Chci prohloubit svoje dosavadní znalosti. Chci někoho, kdo mě donutí vidět věci jinak, než jsem byl zvyklý. Slyšet po stopadesáté ty stejné klišé, je nuda na entou. Nezájem.

Kromě toho pán nebyl od mé bubliny tak daleko – já taky vím, že Putin fuj a Babiš fuj, ale pro tyhle lidi to obvykle znamená jen to, že podporují nějakou jinou sračku jako třeba Top09 nebo Piráty.

Takže jestli si tvořím něco jako bublinu, není to proto, že bych se v ní chtěl schovat, ale protože někteří lidé jsou nepochybně zajímavější, než jiní.

1 Comment

  • ellie says:

    jo vsimla jsem si ze hodne lidi kritizuje blokace. Pohybuju se na foru ne na fb. Kdyby to slo, tak to udelam hned, protoze na nektere chytam nervy, tak bych se je chtela zbavit touto formou

Leave a Reply to ellie Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *