Nikdy nevíš, kdy se ti to v životě bude hodit

Kdykoliv se někde vyskytne nějaká emotivní diskuze o školství, vzdělání a osnovách, vyrojí se tam celá řada různých představ, které osobně považuji za mylné. A kdybych měl každou tuhle představu vzít a rozebrat dopodrobna, asi bych nedělal nic jiného.

Ať už je to představa, že školství smí kritizovat pouze “odborníci s pedagogickým vzděláním” a ostatní mají držet hubu, protože o školství vlastně nic neví (píčovina). Nebo že je správné nutit děti se drtit věci zpaměti, neboť jim to trénuje mozek a připravuje je to do reálného života (nemyslím si). Nebo téměř slippery slope představa, že „svět je čím dál horší, lidi jsou hloupější a ta zlá dnešní doba, kdy od dítěte pomalu nemůže ani nic chtít! A bla bla bla.

To všechno ať vezme čert!

Za opravdu ale zvláštní považuji argument, který v těchto diskuzích často padá: „Nikdy nevíš, kdy se ti to v životě bude hodit.

Kdykoliv někdo přijde s pochybnostmi, zdali stojí za to vyučovat na základních školách látku XYZ, a jestli je nutné, aby děti znaly druhy nerostů, druhy jehličnatých stromů a já nevím co všechno se na základních školách vyučuje, reagují na to jiní právě tímhle argumentem.

Bez ohledu na to, jestli dává smysl něco vyučovat nebo ne, je tenhle argument dost slabý.

Za prvé, svět ve kterém žijeme obvykle vyžaduje nějakou jistou míru efektivity. To znamená, že když mám třeba chuť sníst rohlík, tak je nepochybně lepší si ho jít koupit do prodejny, které je 1 km vzdálená mému bydlišti (a strávit tím 20 minut), než ho jít koupit do prodejny vzdálené 100 km (a strávit nad tím celý den).

A proto je zřejmě důležité vědět, jestli informace, kterou do mě bude někdo cpát třeba 100 hodin během jednoho celého semestru, bude dostatečně užitečná. A když mám pocit, že je naopak její užitečnost velice maličká a možná se mi bude někdy hodit, (ale spíše ne), je asi OK říct, že se jedná o plýtvání časem (a penězi).

Nesouhlasíte? Myslíte si, že bychom měli učit i věci, které se možná budou hodit? Jenže za prvé ta škola stojí hodně peněz sama o sobě. Sice to není tak vidět, protože to neplatíte přímo, ale formou daní, ale přesto to stojí veliký balík. A za druhé bych do toho ještě započítal to, co ekonomové nazývají náklady obětované příležitosti. To znamená, že když máte ve škole 100 hodin výuky o šutrech, nemůžete mít zároveň 100 jiných hodin. Třeba 100 hodin programování v jazyce C. Nebo nemůžete těch 100 hodin jít pracovat na brigádu a vydělat si tam peníze.

Opravdu vám tedy stojí těch sto hodin za něco, co má nějakou malou šanci, že se to možná bude hodit?

Já bych argument s tím, že je rozumné se učit COKOLIV, protože se vám může hodit COKOLIV uznal jen kdyby získávání informací bylo zadarmo (tj. nestálo by to žádný čas a zdroje), ale není tomu tak, takže je na místě filtrovat tyhle informace na užitečné a méně užitečné a pravděpodobně velmi neužitečné či úplně nepotřebné/zbytečné.

Za druhé je to špatný argument už jen z toho důvodu, že se dá aplikovat na cokoliv. Budete ho aplikovat na nerosty, ok? Ale také můžeme na základních školách zavést povinný předmět, kde se budeme učit o fiktivním světě Zaklínače. I to nevíte, kdy se vám může v životě hodit, takže se neopovažujte kritizovat, že by se taková věc učit na základce snad nedejbože neměla (koneckonců váš argument se stejně údajně nepočítá, dokud nemáte pedagogické vzdělání, takže whatever).

Já pochopitelně nemám žádný správný návod na to, co by se učit mělo nebo nemělo. A myslím, že užitečnost čehokoliv je subjektivní. Navíc státní škola je obecně naprosto irelevantní a reálně spíše budete využívat věci, co jste se naučili sami. Nicméně je tenhle argument dost slabý na to, abych ho přijal jakožto obhajobu současných (nebo i nějakých jiných) školních osnov.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *