Nemáš právo si stěžovat, protože někdo je na tom hůř

Občas se setkávám se zvláštní logikou, která říká, že člověk nemá právo se cítit špatně, protože jsou lidi, co jsou na tom hůř. To je příliš teoretické, takže pojďme si uvést pár příkladů:

A: Nebaví mě život, mám depku, je mi zle, etc.
B: Ježiš, na co si stěžuješ?! Vždyť se máš jako prase v žitě! Co by za to, co ty máš, dali jiní? Na světě jsou lidé, kteří nemají na jídlo, jako různé chudé kmeny v Africe nebo lidi, kterým zničila život válka v Sýrii.

A: Osobně bych řekl, že moje dětství stálo za hovno. Nemám žádnou hezkou vzpomínku.
B: Ty vole, vždyť jsi měl super dětství! Někteří měli hrozné rodiče, co je různě týrali, bili, nutili je chodit do kostela, makat na baráku od rána do večera.

Je samozřejmě dobrý umět si svůj život dát do nějaké perspektivy a vidět ho v kontextu světa, ve kterém žijeme. A jasně, najednou se určité problémy můžou zdát nicotný.

Anička, která je smutná, protože se s ní rozešel přítel. Jarda, co je na prášky z toho, že má stresující práci. Lenka, které je na nic, protože má dluhy… Ti všichni mají vlastně malicherné problémy, protože Petr, který právě zjistil, že má rakovinu. Sabina, kterou znásilnili. Bezdomovec Bedřich, co má tuberkulózu. Jo, ti všichni se mají totiž hůř. A pořád se mají všichni dobře oproti těm, co hladoví někde v Somalsku a oproti obětem různých válečných konfliktů.

Nicméně navzdory tomu mám s touto logikou pár naprosto zásadních problémů.

Obviously, ten první je fakt, že se VŽDYCKY někdo má hůř, než někdo jinej, takže podle téhle logiky si může stěžovat kdo? Já se mám smutně, protože jsem si nerozuměl s rodiči, ale nemůžu si na to stěžovat, protože jsou tací, jejichž rodiče je surově bili. Ale ne, i ti si nemůžou stěžovat, protože jsou tací, co je jejich rodiče sexuálně zneužívali. Vlastně ani ti ne, protože pak jsou tu ti, jejichž rodiče je bili a zneužívali zároveň. Ale ne, pořád ani ti na tom nejsou nejhůř, protože určitě někde na světě musí existovat rodiče, co svoje děti umučili k smrti.

Možná, že i člověk, kterého upálí zaživa nemá právo si stěžovat, protože jsou tací, které někdo pomalu mučil několik dní v kuse odřezáváním končetin. A ti jsou na tom hůř, než ti, co „jen“ deset minut hořeli v plamenech a zbyl z nich škvarek.

Druhá věc je, že spoustu těch problémů je prostě neporovnatelných. Problémy se řeší vždy v nějakém kontextu. Těžko srovnat problém, že mám depku, protože mám stres v práci a děti hladovějící v Somalsku. To je pochopitelně extrémní případ, ale i méně výrazně odlišné problémy jsou pořád neporovnatelné. Problémy, co řešíme, jsou prostě problémy v rámci našeho konkrétního života.

Třetí věc je, že odmítat něčí pocity je prostě necitlivé a netaktní. Když se někdo cítí špatně, protože ho třeba nebaví jeho práce či škola, a vy mu na to řeknete, že si nemá co stěžovat, protože jsou na tom někteří hůř, co makají někde v dolech či kopou kanály, je to velice neempatické.

Ač se to snaží empaticky vypadat, prostě odmítáte pocity nějakého člověka. To, že se někdo někde má hůř, neznamená, že pocity toho člověk nejsou validní a reálné. Když takto odmítnete něčí pocity, tak nejspíše ztrácíte důvěru a znovu se vám už neotevře.

Co je nejhorší, že někteří se takto chovají i k vlastním pocitům. Pochopitelně nemám nic proti tomu, když si někdo takto psychicky pomáhá a říká si “sice řeším takové a makové problémy, ale aspoň jsem zdravej a neumírám na nějakou lepru nebo něco.”

Na druhou stranu to, že někdo potlačuje svoje různé pocity s tím, že na ně vlastně nemá právo, protože támhle někde v Sýrii se mají lidi daleko hůř, tak si podle mě značně ubližuje. A tohle potlačování vlastních potřeb a vlastních emocí musí nutně vést k psychickým problémům. Podle mě jednoho dne může přijít nějaký backfire, kdy člověk exploduje, dostane nějaký záchvat či se psychicky zhroutí. Případně začne své pocity kompenzovat třeba braním drog, chlastáním, přejídáním se, či nějakými úlety. Je naopak dobrý si svoje pocity uvědomit, dám jim průchod, brát je zcela vážně a řešit je nějak.

A to je právě důvod, proč logiku „někdo se má hůř, tak sklapni“ neuznávám.

3 Comments

  • ellie says:

    Jak píšeš, tihle kecálci na to jdou logicky. Já pocitově, to je totiž klíčové a vždy záleží, jak se kdo k dané situaci postaví, než se zdá.

    Takže máš vesměs pravdu.

    A vlastně se s tím tématem nějak nesetkávám.

  • Aslanex says:

    S tím mám osobní zkušenost. Jedna blízká osoba si mi několik měsíců v kuse stěžovala, jak má hroznou praxi na střední. Že jí to nic nedává, má málo peněz, vedoucí ji buzeruje… Samozřejmě jsem nevěděl, jak jí pomoci, tak jsem jí jednou důrazně vysvětlil, že se má pořád nejlíp ze svých spolužáků, protože většina z nich má praxi neplacenou a ještě nudnější. V ten moment mi osoba poděkovala a byla moc ráda, že jsem jí to řekl, následující týdny vypadala celkem šťastná. Na druhou stranu mi po pár měsících začala vyprávět to samé, a já zase nevěděl co na to říct… Takže je otázka, zda jsem jí tehdy skutečně pomohl, nebo jen problém odložil.

  • R is out says:

    Ano, sama jsem na to upozornovala dva moderatory a kaiten co ti smazal koment o tom vedel a sam zkontaktoval pajka ;))

    nevim jestli ho za to odvolali, ale mihlo se, ze by to byl prusvih, kdyz je admin. Kryjou si tam vsichni koryta 😉 pisu ti z meho reg profilu, ale tady jsem radeji anonymne.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *