Jediná správná definice?

Dnes bych chtěl mluvit o definicích, protože mám pocit, že spoustu lidí má trochu chaos v tom, co to definice vlastně je a jak funguje. A hlavně se setkávám s prapodivnou představou toho, že existuje určitý koncept jediné správné definice, což nedává moc smysl z pohledu toho, jak funguje jazyk.

A tak jsem si řekl, hej, napíšu o tom pár slov.

Co je tedy definice? Definice je popis významu nějakého pojmu, abychom věděli, co tím pojmem myslíme.

Nutno podotknout, že v normální řeči definice obvykle nepotřebujeme. Když kamarádovi řeknu, že jsem si koupil nové auto, nemusím mu definovat slova jako koupil a jsem si a nové a auto, protože on ví, co ta slova znamenají.

Definice jsou důležité hlavně v diskuzích, tj. v rozhovoru, kdy spolu lidé nesouhlasí a chtějí si vyměnit různé argumenty. V takové chvíli už je vhodné umět definovat pojmy, se kterými šermuji.

Pokud třeba nějaký socialista přijde s tím, že kapitalismus vykořisťuje chudé a je nespravedlivý, je nepochybně vhodné, aby vysvětlil, co si představuje pod pojmy jako kapitalismus a vykořisťování a nespravedlnost, protože my pak vlastně ani nevíme, co přesně tvrdí. A je zcela na místě na takových definicích trvat.

Bez sjednocení pojmů je totiž celá diskuze trochu pointless. Někdy se totiž může stát, že dva lidé se dohadují a jejich diskuze je zbytečná, neboť spolu vlastně souhlasí a chtějí to samé, ale zmatek je způsobem tím, že používají jiná slova pro to samé. To, co jeden nazve kapitalismem, druhý nazývá korporatismem. Atd.

Co se týče představy, že existuje jediná správná definice, tak bych rád dodal, že… ne 😀

Jak by mohla? Kdo by tuhle jedinou správnou definici určoval? Tady je důležité vědět, že definice jsou pouhý nástroj, který lidem pomáhá si porozumět. Nic víc, nic míň. A definice jsou čistě subjektivní záležitost (to je ostatně celé fungování jazyka).

Zde je pár nedorozumění, které bych rád vysvětlil.

Někdy se lidé odkazují na něco, co nazývají obecná definice, což sice neznamená, že existuje nějaká jediná objektivně správná, ale ok. Obecná definice skutečně existuje. Když řeknu u rodinné večere „můžete mi někdo podat sůl?“ tak mi všichni budou rozumět. A pokud pojedu na druhou stranu celé České republiky, tak i tam té větě budou nejspíše rozumět.

Můžu potkat úplně cizího člověka na ulici a mám obrovskou šanci, že bude rozumět, co znamená slovo sůl, protože většina populace to slovo obvykle chápe v jednom významu. To je obecná definice. Obecně, slovo sůl reprezentuje chemickou sloučeninu bílé barvy, kterou si přidáváme do jídla za účelem zvýraznění chuti.

Nicméně tyhle obecné definice jsou jednoduché, když se bavíme o velice konkrétních slovech jako je auto a sůl, ale pak je celá řada velice abstraktních vágních pojmů, kdy je každý chápe jinak. Pojmy jako svoboda a fašismus a demokracie a liberální atd. si chápou všichni po svém. Popř. to jinak chápou různé skupinky lidí. Třeba socialisté budou slovo svoboda chápat jinak, než libertariáni.

Tady ta představa o jedné správné definici značně selhává, pokud se chcete odvolat na to, jak nějaké slovo chápe většina lidí.

Dále existuje něco jako encyklopedická definice, kdy nalistujete v nějakém významovém slovníku slovo a dočtete se, co to slovo znamená. Je to snad jediná správná definice? Nikoliv! Ten slovník totiž neříká „tohle je správná definice“, ale spíše něco jako „lidé a odborná literatura obvykle používají to slovo v tomto významu“, takže ani tady nenajdeme nic jako správnou definici.

Nezbývá, než tedy přijmout fakt, že nic jako jediná správná definice neexistuje.

Mnoho lidé je však přesvědčených, že někde nějaká jediná správná definice být musí, protože jinak to povede k naprostému chaosu. Bude to znamenat, že každý si bude mluvit jak chce. Dojdu do restaurace a řeknu, že chci smažák, a když mi ho donesou, tak je seřvu, že mi přinesli špatné jídlo, protože já slovem smažák nazývám guláš, a tak dále.

Já si však myslím, že je to naopak. Když dva lidé přistupují k diskuzi s tím, že definice je čistě subjektivní a vysvětlí si, jak různé pojmy myslí a co si pod nimi představují, domluví se snáze, než když někdo začne šermovat s různými pojmy s předpokladem, že mu všichni rozumí, protože on používá jedinou správnou definici, které všichni musí rozumět, jinak jsou to pitomci a nevzdělanci.

Existují výjimky? Popravdě ano.

Představte si, že někdo vydá nějaký článek, kde může používat různá slova ve špatných významech. Jak to? Protože jeho text navazuje na nějakou společenskou diskuzi, která právě probíhá a pojmy jsou v ní v dané. Např. použije větu: „Někteří zastánci absolutně neregulovaného trhu nebudou mít jistě problém s tím, když si koupím otroka.“

Za prvé je patrné, že jeho text navazuje na politickou filozofii libertariánů, ačkoliv neřekne přímo jejich název a nahrazuje ho „někteří zastánci absolutně neregulovaného trhu“, takže je nutné, aby se držel jejich definice toho, co takový neregulovaný trh znamená, nikoliv své vlastní definice. A jeho definice je, že na takovém trhu je v pořádku otroctví, což není v souladu s definicí, kterou libertaráni používají. Ve výsledku si jen vyvrací vlastní strawman argument. Dle libertariánství lze na trhu směnit zboží a služby, které ale legitimně vlastním, ideálně v rámci principu-neagese, což vylučuje prodej otroků. A proto tento kritik používá špatnou definici.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *