O diskuzích 7 – argument starý jak Metuzalém

Nedávno jsem někde na netu narazil na diskuzi, kde se řešili školní uniformy. A tak se diskuzí proklikávám a vidím, že někdo přišel s argumentem, že prý největší výhoda školních uniforem je hlavně v tom, že smaže sociální rozdíly mezi dětmi.

Inu, docela mě překvapilo, že tím dnes někdo argumentuje. Připadá mi, že je to argument starý jak Metuzalém a řešilo se to snad někdy před dvaceti lety. To žil tenhle člověk doposud v jeskyni? Vždyť tenhle argument už byl mockrát vyvrácen. Za prvé, těžko smažeme sociální rozdíly, kdy jeden student bude mít nejnovější iPhone a druhý nějaký levný Lenovo smartphone. Uniformy, neuniformy. Za druhé, nedává to smysl ani v tom ohledu, že dnes všichni nosí to samé. Je fuk, jestli jste bohatí nebo ne – stejně budete nosit tričko a džíny.

Proč tedy vytahuje tak starý argument? Dejme tomu, že nesouhlasí s argumenty, které ho vyvrací, pak bych chápal, kdyby na to nějak navázal a začal vysvětlovat: “Odpůrci sice tvrdí, že…. ale já si myslím, že nemají pravdu z důvodů xyz.”, ale ne, on ten argument prezentoval v té formě, jako by to byl naprosto nový postřeh.

Tahle záležitost jde však ještě mnohem hlouběji. Především, řekl bych, že žijeme v době, kdy už zazněly snad všechny možné i nemožné myšlenky. Máme knihovny plné různých filozofií a pohledů. Cokoliv vás napadne, tak to nejspíše napadlo už někoho před vámi a už to někde nejspíše řešil.

Přesto mnoho lidí žije v přesvědčení, že to, co se řeší dnes snad, je naprosto nové. Když vidíte politika, co přijde s tím, že potřebujeme potravinovou soběstačnost a měli bychom podporovat lokální výrobu a omezit dovoz, prezentuje to jako nějakou současnou myšlenku a přitom se tohle téma řešilo už 200 let zpátky. Ekonomové ho rozpitvali do hloubky, napsali o něm desítky knih, ale přesto se to prezentuje jako něco nové, jako nějaký problém současnosti.

Nedávno se mi stalo, že jsem procházel diskuzní fórum anarchokomunistů, kde jsem se dočetl, že tihle lidé neuznávají soukromé vlastnictví. Podle nich je nemorální vlastnit. První věc, která mě napadla bylo: “Takže bychom měli společně sdílet zubní kartáčky a spodní prádlo? LOL!”

A pohrával jsem si s myšlenkou, že jim tam napíšu tenhle argument, abych jim ukázal, že jejich filozofie je absurdní. Pak mi ale došlo, že je jen malinká šance, že podobný argument nenapadl tisíce lidí přede mnou. Vždyť musí být velice starý, stokrát diskutovaný, stokrát řešený, stokrát probraný od shora až dolů. A tak jsem vlezl do sekce FAQ (Frequently Asked Questions), jestli se tam náhodou už neřeší.

A světě div se, řeší se hned jako první otázka. Anarchokomunisté ve své FAQ sekci vysvětlují, že to nemyslí tak, že by člověk nesměl vlastnit nějaké osobní předměty jako zubní kartáček. Oni odsuzují hlavně majetky ve formě velkých pozemků a nemovitostí. Já sice stále nesouhlasím s anarchokomunisty a neuznávám jejich filozofii, ano, ale až s nimi budu někdy diskutovat, rozhodně už budu brát v potaz, že rozlišují více druhů vlastnictví a nebudu používat nějaký starý argumenty o spodním prádle.

A to je přesně to, co bychom měli všichni dělat. Měli bychom se ptát samy sebe, jestli argument, se kterými přicházíme do diskuze, není už staré ohrané klišé, které se řešilo už všude stokrát.

2 Comments

  • ellie says:

    lol, takže ve škole by někdo zavedl uniformy, ale v práci už ne, na ulici už ne, ani v jiných komunitách. Jen to hodně lidí vztahuje pouze a jen na školu, a to je absurdní. Každopádně je to šikanozní, aby mi někdo určoval, co mám nosit. Nehledě na to, že se mi ty uniformy celkem líbí 😀

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *