Dogmata kam se podíváš

Jakožto libertariána mě občas obviňují, že jsem dogmatický, tj. říkám různé naučené fráze a tak dále. Na mou obranu, když mi někdo předloží skvělé argumenty, které vyvrátí jakýkoliv můj názor, okamžitě ho přehodnotím a případně změním. To se mi ostatně stává pořád. Ne, že by někdo vyvrátil snad celou mou filozofii “žij a nech žít”, na které libertariánství stojí, ale často různé vnitřní mechanismy této filozofie různě přehodnocuji a měním na základě různých zajímavých poznatků, které dostávám od druhých lidí.

Pojďme se ale podívat na pár skutečných dogmat, které se v naší společnosti vyskytují. Jak dogma poznáte? Snadno… Když tenhle argument někde prezentujete mezi lidmi, reakce na něj nejsou tak úplně civilizované povahy.

Lidi neříkají: “Nesouhlasím s tvým názorem, pojďme diskutovat. Tu máš argumenty, proč si myslím, že se mýlíš.”

Ale obvykle se začnou chovat jako opice. Křičí: “Cože, to ses asi úplně zbláznil?!” a následně začnou být extrémně pasivně agresivní.

Pozor, tenhle názor nemusí být zvrhlý. Zvrhlý v tom smyslu, že třeba schvalujete nějaké genocidy či koncentrační tábory. Je to celkem normální legit názor, který dokonce zastává i nějaké to procento běžných lidí. Ale někteří berou jako dogma, že se o těchto věcech prostě nediskutuje.

Spoustu lidí sice rádi melou o demokracii a “respektuji cizí názor” apod. ale když řeknete třeba: “Jsem proti povinné školní docházce. Myslím, že by měla být dobrovolná. Tak jako jsou dobrovolné třeba střední školy,” tak najednou to přijde:

“Cože?! To ses úplně zbláznil 😀 😀 😀 Meleš sračky 😀 😀 To si pak děcka budou doma hrát jen videohry a nic víc? 😀 :D”

Když přijde tahle emocionální reakce, protože jste si dovolili zpochybnit nějaké dogma většiny lidí – tedy dogma, že povinná školní docházka prostě musí bejt – obvykle následuje nálepkování: “No jo, typický XYZ (Typický ekoaktivista z Friday of Future, typický pseudohipster, typický liberální kokot apod.)” – tohle nálepkování je celkově zajímavé, protože často dostávám nálepku “volič Babiše”, kdykoliv někde píčuju na Evropskou unii, což nedává ani smysl vzhledem k tomu, že Babiš EU podporuje.

Byl jsem každopádně onálepkován vším možným: Okamurovec, Putinovec, Klausovec atd.

Jakmile někdo dostane tenhle rage, kdy lítají emoce a nálepky, zkoušíte civilizovaně diskutovat: “Pokud se mnou nesouhlasíte, můžete mi vysvětlit, v čem se přesně mýlím? Rád bych slyšel nějaké argumenty.”

Ale argumentů se obvykle nedočkáte. Obvykle následují je slovní útoky: “S tebou nemá cenu žádná diskuze! Seš úplně mimo! Vyndej si hlavu z prdele! Meleš úplné nesmysly!” A ať děláte co děláte, normální diskuze už nebude. Sice se dozvíte, že jste kokot, ale nedozvíte se proč, jelikož obvykle ani nedostanete žádný argument. O dogmatech se nesmí diskutovat, každý přece ví, že co říká dogma je správně a tečka.

Pár příkladů dogmat:

1) Jak už jsem zmínil před tím – školní docházka by neměla být povinná. Tohle někde řeknete, tak lidi kolem dostanou totální rage.

2) “ČT by měla být placená dobrovolně.” Nedávno jsem na Twitteru zjistil, že hodně lidí je strašně salty, když tenhle názor někde prezentujete, reagují slovy jako: “A to myslíš vážně?” a reagují jako kdybyste schvalovali eugeniku.

U obou argumentů taky slyším narážky na to, že jsem anarchokapitalista. “No jo, typický anarchistický blábol.”

Mně teda nepřipadá ani jeden z těchto názorů anarchokapitalistický, natož “typický”. Obojí je zcela normální pravicový názor a obojí bych zastával, i kdybych anarchokapitalista nebyl. Dokonce si myslím, že obojí by měly zastávat veškeré politická strany, co se označují za pravicové – ODS, TOP09 (i když ani jedno pravice doopravdy moc není).

3) Jakýkoliv kritizování EU.

A tady ani nemusíte říct, že je EU k ničemu, nebo že chcete, aby ČR vystoupila. Stačí třeba jen zpochybnil, že je správný systém přerozdělování a dotací a je to ihned: “Typický čtenář Sputníku, co? Běž se odstěhovat do Ruska! Beztak jsi volič Okamury, co?!”

Neznám větší fanatismus, než je Eurofanatismus. Zastánci Evropské unie se vždycky v diskuzích úplně zblázní, když někdo EU jakkoliv začne kritizovat. Není větší dogma, než, že EU je úžasná a skvělá a kdo říká opak je ruský agent placený Putinem.

Těch dogmat je ještě celá řada, ale pointu už jste zřejmě pochopili.

Zvláštní, že spoustu těchto dogmatiků jsou velcí podporovatele demokracie (“demokracie je jediný správný systém a dobro” je další dogma btw) a jak říkal Masaryk – demokracie, to je diskuze. Kde je tedy ochota civilizovaně diskutovat? Každopádně oni se na demokracii odvolávají právě někdy i v reakci na tyhle dogmata (což je super, protože aspoň na chvíli neuráží), a vypadá to nějak takhle:

“Ale povinná školní docházka je základ každé demokratické společnosti!”
“Veřejnoprávní televize patří do demokratické společnosti!”
“EU je ochrana demokracie.”

A bla bla bla – spoustu prázdných naučených frází o demokracii (a pak kdo tu používá naučené fráze).

Každopádně tenhle boj se vyhrát nedá. Je to jako přesvědčit náboženského fanatika, že bůh neseslal koronavirus na planetu, aby nás potrestal za homosexualitu.

3 Comments

  • ellie says:

    Taky moc nejsem zastáncem EU, ale zase ji úplně nezavrhuju. Přece se najdou i výhody, tak to mám tak 49 na 50%, že bych spíš odstoupila, ale nemám na to vyhraněný názor jako ty. Slyším ale že je ekonomický nesmysl odstoupit od lidí, co právě umí dobře hájit EU. Ale do toho už nevidím.

  • Zdeněk says:

    Ona někdy nepomůže ale ani ta diskuze, dogma se prostě musí obhájit. Já se takhle pustil do debaty před časem na FB. Někdo tam sdílel článek, který obsahoval mimo jiné rozhovor se Svobodou učení a titulek byl něco jako “Chtějí zrušit povinnou školní docházku”
    99 % komentářů bylo “jo jasně, děcka budou rozhodovat, co se učit. To budou sedět celý den u mobilu / počítače. To tak.”
    Já reagoval na komentář “Mám nápad, zkusme to zavést v autoškole”, který měl spoustu vysmátých reakcí. Napsal jsem, že pokud vím, tak jsou státy, kde tohle dávno funguje.
    Odpověď: A kde jako?
    Já: Minimálně USA, nejspíše i další země. Nemusí tam chodit do autoškoly, sami si vyberou co a kdy se společně s nějakým dospělým naučí.
    Odpověď: Zdroj?
    Já: Odkaz na web, kde se na to někdo ptal američanů. Všichni mu odpověděli přesně tohle, jen jeden se zmínil, že si případně může i zaplatit instruktora a v jednom státu je placený instruktor nutností k složení zkoušky.
    Odpověď: A jak jsi přišel na to, že se můžou učit co je napadne? Musejí tam skládat zkoušky!
    Já: Nikdy jsem neřekl, že se mužou učit, co je napadne. Ale že si sami vyberou co a kdy se chtějí učit. A je jasný, že se budou učit to, co potřebují ke zkouškám. Když budu chtít naučit dítě matematiku, tak ho nebudu učit zpívat, ale počítat třeba zvířátka.
    O: No, takže ti to nefunguje. Musí se tam učit na zkoušky
    J: Řeč byla o volném výběru toho, co a kdy se budou učit
    O: Vždyť nemáš pravdu! Musí se učit na zkoušky!!!
    ….

    Ale možná jsem měl fakt jen strašně blbou argumentaci…

  • Ludmila says:

    Sociální jistoty, jsou ten nejdražší špás, protože je vyžaduje většina. Jsou jako zhoubný agresivní nádor, taky ho živíš dál nebo ho chce odříznout anebo zemřít?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *