Kapitalismus je jen pro sebevědomé. Pro introvertní je tu stát!

Kanál Svobodného Přístavu měl nedávno ve studiu jako hosta Sašu Uhlovou a ona tam zmínila něco v tom smyslu, že kapitalismus je obecně dobrá věc pro sebevědomé a extrovertní lidi, co se v životě neztratí, zatímco pro ty stydlivé introverty je to nic moc.

Když třeba někdo dělá v nějaké továrně dvanáctky za almužnu, typický pravičák by mu poradil, ať jde za šéfem a řekne si o víc peněz, což Paní Uhlová vysvětluje, že jde jen pokud máte sebevědomí, ale ne každý člověk má na to takhle dojít za šéfem a naférovku vybalit takovou věc. Někteří jsou stydliví a neumí si o takové věci říct.

A právě pro takové je tu stát, aby chránil jejich práva a zavedl různé věci na jejich ochranu, jako je třeba minimální mzda.

Když jsem rozhovor viděl, věděl jsem, že zásadně nesouhlasím a budu o tom muset napsat článek. A když se k tomuto tématu ještě několikrát různí lidi vrátili na Facebooku, zjistil jsem, že je to víc, než nesouhlas. Doslova se mě jakožto introvertního člověka dotýká taková věc (tj. triggeruje mě to).

Co si budeme říkat, je to typická součást levicové rétoriky, která hraje na city. Zatímco když se baví ekonomové, tak v racionální diskuzi nemohou levicové myšlenky obstát a jsou rychle vyvráceny. A v takové chvíli se levičák vzdá racionální argumentace a začne svou rétoriku o tom, jak všechno není jen o zisku a penězích. Levicová politika je politika s lidskou tváří, vlastně to myslí dobře a chce pomáhat lidem. Každý levičák má prostě jen veliké srdce.

Vzniká tak jakýsi mýtus, že levičák je člověk, který stojí na straně chudých, zatímco pravicové či dokonce libertariánské myšlenky jsou pouze pro bohaté a pro vlastníky továren. Ano, takoví ti, co si dívají ve vířivce čáry koksu, kouří doutníky a jezdí v limuzínách se štětkama.

To ale není pravda. Já osobně jsem libertarián právě proto, že mi záleží na lidech, včetně chudých. A je to právě naopak levicová politika, která jim ubližuje. Však se stačí podívat, jak chudým ubližují vysoké daně – ať už ty, co zaplatí přímo, nebo ty, co zaplatí formou DPH, nebo ty, které platil někdo jiný, ale promítl si je jako náklad třeba do toho, že těm chudým snížil plat či zdražil zboží. Dále nesmíme zapomínat, že chudým lidem stát hází klacky pod nohy, protože otevřít si třeba jen nějaký malý obchůdek na kraji města je velmi nákladné a složité díky levicové byrokracii.

Takže libertariánství není filozofie pro bohaté, ale skutečně stojíme na straně všech.

No, a Paní Uhlová nahradila rétoriku o chudých rétorikou o introvertních, protože se jí to v diskuzi hodilo, ale je to pořád to samé.

Dobře, uznejme, že introvert si neumí říct o vyšší plat, či si dokonce vybojovat lepší pozici a proto nemá dostatečný hlas na trhu, aby se prosadil. Dejme tomu, skutečně to tak je. A klidně můžeme na základě toho dojít k závěru, že kapitalismus je velmi krutý a zlý a špatný.

Otázkou ale je, je tomu jinak v případě státu? A odpověď zní nikoliv!

Za prvé, představte si, že se stanete obětí nějakého státního úřadu. Například finanční úřad udělá nějakou chybu v papírech, zašantročí vaše daňové přiznání a oops, dostanete masivní pokutu, či přímo příkaz k exekuci. A ano, ač je to hypotetický příklad, stává se to.

A vy? Vy na ten úřad vlítnete i s právníkem a uděláte tam bugr, postavíte je do latě a totálně dořvete všechny úřednice. Následně podáte dvacet pět žalob a dáte to státu pořádně vyžrat. A problém vyřešen. Počkat, nikoliv, protože jste introvertní a neumíte se moc dobře bránit, tak radši zaplatíte všechny pokuty, protože se v tom nechcete dál rýpat.

Vidíte, evidentně při boji se státem musíte mít ostré lokty.

Vzpomínám si, jak DFENS na svým blogu psal, jak ztratil občanku a musel si jít vyřídit novou a oni mu za to dali pokutu. A on, že ji platit nebude. Na rozdíl od jiných lidí je velmi extrovertní, má lidově řečeno prořízlou pusu a orientuje se v zákonech. I on nevybojoval svá práva, protože ho nachytali na jedné větě.

Jinak typický kapitalista vám možná řekne, že pokud se chcete mít na trhu lépe, musíte pro to něco udělat. “Pokud se ti nelíbí tvá práce za pár šupů, můžeš si založit vlastní firmu a rozjet business.” A opět – to přece není pro všechny. Takový introvert těžko bude někde objíždět business konference a propagovat svoje produkty a svou firmu.

Nicméně, na druhou stranu, já jakožto libertarián, když píčuju na stát, dostávám často odpověď, že pokud se mi nelíbí současná situace v politice a současné dementní zákony/předpisy/regulace, tak pro to něco musím udělat. “Založ si politickou stranu a šiř své myšlenky. Přesvědč druhé, aby tě následovali. Když budeš dobrej, vyhraješ volby. Snaž se být vidět. Choď do televize, toč Youtube videa, založ si Instagram a brzy můžeš systém změnit.”

Takže evidentně i ve státním prostředí musím mít dobrou vyřídilku, abych se prosadil a mohl ohnout zákony dle své vůle. Rozhodně neplatí, že je stát snad nějakým mým hlasem, který mluví za mě, když já jsem introvertní. Tenhle pohled ze strany levice zcela odmítám. Naopak se cítím, jakožto introvert, být státem brutálně šikanován na každém kroku.

2 Comments

  • ellie says:

    Zajímavý článek, mohl by jsi klidně založit ještě jeden jak si říct o plat nadřizenému, protože jsem introvert. Jinak musím vypíchnout tuto větu:

    “Paní Uhlová vysvětluje, že jde jen pokud máte sebevědomí, ale ne každý člověk má na to takhle dojít za šéfem a naférovku vybalit takovou věc. Někteří jsou stydliví a neumí si o takové věci říct.”
    – ne každý má vztah s nadřízeným takový formální. Najdou se i přátele mezi podřízeným a nadřízeným a to paní Uhlová jaksi zapomněla.
    – taky jsem introvert a v budoucnu mě to asi čeká taky 😀

  • Zdeněk says:

    Osobně mi přijde, že nebýt státu, tak bych se jako introvert do spousty věcí nemusel vůbec pouštět (doklady, přepis auta, přepis nemovitosti, dědictví, zanedbatelné “podnikání” partnerky, kdy z práce pro radost měla příjem pár tisícovek ročně, atd…)

    A s platem mi stát taky nepomohl. Sice jsem neuměl přijít a praštit do stolu “Buď mi šéfe přidáš, nebo jdu pryč”, ale když na drobné výhrady k platu nebyla dlouho žádná reakce, tak jsem si prostě hledal práci jinde. To dokáže i introvert. Zvlášť když práci má, takže není vysloveně pod tlakem, že si “musí” něco najít.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *