Přečetl jsem knihu Snowdena

Tak jsem přečetl knihu Edwarda Snowdena “The Permanent Record”, a říkal jsem si, že o něm napíšu.

Kdo je Snowden? Snowden je člověk, který pracoval pro americký bezpečnostní úřad NSA a zjistil, že NSA hromadně šmíruje internet a ukládá si osobní data všech jednotlivců. Tj. v jejich databázi končí každý odeslaný email, telefonní hovor, věci ze sociálních sítí a zkrátka všechno. Podobně jako soudruzi za komančů otvírali dopisy a četli jestli neobsahují něco proti režimu, tak v NSA, když napíšete kamarádovi email a odešlete, hned mají kopii. Každý zaměstnanec NSA má k těmhle datům přístup. Dokonce mají k dispozici speciální vyhledávač podobný Googlu, se kterým lze vyhledávat uvnitř osobních informací jednotlivců (a ten navíc skutečně vytvořila společnost Google). Prý se v kancelářích NSA normálně sdílí intimní fotky různých lidí. A ačkoliv je zakázané využívat mass surveillance systém k osobním účelům, prý je tam na denním pořádku, že si každý, kdo má k tomuhle přístup, vyhledá i něco osobního – třeba čekne svou partnerku nebo partnera, jestli náhodou nepodvádí.

Ed SnežnéDoupě

Někteří lidi jsou navíc v seznamu potenciálně nebezpečných jedinců, takže se na ně v NSA zaměřují. A výběr těchto lidí je víceméně na algoritmu, který indexuje osobní záznamy. Tj. pokud vyhledáváte určité věci na Google, píšete o určitých tématech na blogy a sociální sítě a tak dále. Už jen to, že čtete teď můj blog coby anarchisty a ještě navíc o Snowdenovi zvýšilo vaše score a možná už jste v nějakým seznamu buřičů, kdo ví.

Většinu lidí napadlo: “Ty vole a co má bejt? Každej přece ví, že americké tajné služby všechno šmírují!” a přiznám se, že to i prvně napadlo mě, ale abyste to pochopili do hloubky, je k tomu nutný kontext.

Kontext: V ústavě USA (a v ústavách v různých zemích po celém světě) je právo na soukromí. To znamená, že nikdo nemá právo třeba otevřít vaše dopisy a číst je. Rozhodně ne třeba policie či nějaký úřad. Aby se vám mohli hrabat ve vašem životě, je nutné, aby měli povolení, které mohou získat jen na základě soudního povolení, které musí být podloženo nějakým přímými důkazy, že jste nějak potenciálně nebezpečný – třeba plánujete vyhodit do povětří bombu na náměstí.

V roce 2001 došlo k teroristickém útoku na obchodní centra na Manhattanu a od té doby americká vláda včele s prezidentem Bushem začali pracovat na programech masivního sledování. Fakt, že je takový systém protiústavní je pochopitelně netrápil. A ani Obama ho nijak nestopnul. A ani Trump.

NSA veřejnosti opakovaně řekla: Ne, my vás nešmírujeme. To je naprosto šílená konspirační teorie na úrovni Chemtrails a Flat Earth. To je naprostá kravina. Většina lidí byla přesvědčena, že ano, ale stejně se to nebralo moc vážně. Jenže Snowden vynesl na veřejnost tajné dokumenty, které štípl přímo v NSA, čímž potvrdil, že to není šílená konspirace, ale denní realita a naprosto objektivní fakt.

Snowdenova kniha The Permanent Record však není jen o tomhle. Je to v podstatě životopis Snowdena se vším všudy. Dozvíte se tam o jeho dětství a jak vyrůstal. A už na konci osmdesátých let objevoval taje internetu a informačních technologii. Některé věci mě dost překvapily. Například Snowden celkem kašlal na školu a dokonce si spočítal kolik hodin musí být přítomen a kolik musí odevzdat úkolů, aby prošel a na zbytek házel boban. To fungovalo bohužel jen do té doby, než jeden učitel odhalil jeho hack a systém známek přepracoval.

Snowden později dostal mononukleózu (navzdory tomu, že nebyl sexuálně aktivní) a díky ní téměř rok v kuse nebyl schopný fungovat. Nakonec ho vyhodili ze střední, a aby ji dodělat, musel by opakovat dva semestry. To se mu nechtělo, takže zfalšoval vysvědčení a přihlásil se rovnou na vejšku.

Když v roce 2001 přišel teroristický útok na dvojčata, změnilo to Snowdenovi život. Najednou cítil, že je součástí něčeho většího a jeho úkolem je sloužit své rodné vlasti. A tak…. se dal k armádě. Možná vypadá jako takový drobný nerd, ale překvapivě má za sebou dokonce i speciální výcvik. Bohužel si pak poranil nohy, díky čemuž jeho kariéra vojáka skončila. A pak už jen migroval mezi různými vládními organizacemi, dokud neskončil v NSA.

Když později objevil masivní šmírování veškerého obyvatelstva, nedovedl se s tím smířit. Dokonce si říkal: “Nech to bejt, kašli na to, máš šťastný život, skvělou přítelkyni, rodinu, peníze, takže nad tím mávni rukou.”, ale bohužel ho to stále znovu a znovu pronásledovalo a cítil hluboký smysl pro spravedlnost, nemohl to nechat být.

Později se u něj vyskytla epilepsie a dostal několik epileptických záchvatů. Některé prý v důsledku stresu, který zažívá v práci. I to byla jedna z věcí, který ho donutila udělat tohle šílené rozhodnutí.

Nakonec se tedy opravdu rozhodl ukrást veškeré tajné dokumenty. Tou dobou bydlel na Hawaii a pracoval v tamních kancelářích NSA. Několik dní pronášel malinkou SD kartu a tajně na ni kopíroval data, které pak doma zašifroval. Někdy ji dokonce schovával i v puse v případě, že by byl odhalen a musel tu SD kartu spolknout.

Následně odletěl do Hong Kongu, kde tajné dokumenty předal novinářům, jako je třeba Glenn Greenwald. A puf, přes noc se stal slavným. Bohužel to taky znamenalo, že už se nemůže vrátit do USA. Rozhodl se tedy přestěhovat do Ekvádoru, ale při přestupu v Rusku mu USA stronovalo pas a byl tak přinucen zůstat v Moskvě.

Tam žije do dnes.

Zajímavý je také příběh jeho tehdejší přítelkyně, dnes manželky, Lidsay. Na konci knihy je pak přiložena část z jejího deníku.

Snowden ji neřekl ani slovo o tom, co plánuje a všechno zorganizoval sám, a pak beze slova zmizel do Hong Kongu. Ona se ráno vzbudila a našla jen prázdnou postel a po Edovi ani stopy. Umíte si něco takového představit? Následně ji pronásledovaly tajné služby USA, včetně FBI apod. Dokonce ji vyslýchali a ptali se na všechno možné. Později zjistila, co se vlastně stalo, když se o Snowdenovi začalo mluvit ve všech zprávách.

Byla zmatená, naštvaná, jelikož ji beze slova opustil životní přítel a ještě ji zanechal v obrovské hromadě problémů. Ze dne na den. Člověk by řekl, že už o něm nebude chtít ani slyšet. Ale ona překvapivě pro celou věc měla pochopení, reagovala docela racionálně a ještě se za Snowdenem přestěhovala do Ruska. Je až fascinující, jak chápavá je. Ti dva mají fakt štěstí, že se mají. Tak jako tak dává smysl, že ji Snowden nic neřekl, jelikož by tím vše bylo jen horší a nebezpečnější.

Mimochodem, nepoužívám často slovo hrdina, protože mi znělo vždycky divně, ale v poslední době se mi stává, že mě tohle slovo napadne, když čtu příběhy některých lidí. Když vidím lidi, kteří se něčeho bojí, a to zcela oprávněně, protože to, před čím stojí je extrémně nebezpečné a může je stát hodně, ale oni nakonec jdou a stejně to udělají, tak si říkám – sakra, to jsou hrdinové. A Edward Snowden je hrdina.

Ještě k tomu šmírování. Já jsem si myslel, že NSA šmíruje hlavně lidi v USA a třeba mě, když jsem Čech, se to netýká. Nicméně Snowden v jedné pasáži knihy naznačil tři věci, které mě značně znepokojily. Za prvé popisoval, jak šmírovali nějakýho Inda a Snowden mohl dokonce přes webkameru vidět k němu domů. Za druhé na konci knihy zmiňuje, že když zvažoval, kam by se mohl přestěhovat, ihned zavrhl členské státy EU. A ještě zmínil, že NSA má napíchnuté telefony celé řady lidí v Německu, takže je otázka, kam až chapadla NSA sahají.

Na závěr bych rád řekl, že celá Snowdenova věc je významná hlavně pro libertariánství. Sám Edward Snowden není libertariánem a sem tam má dokonce i mírně levicové názory. Ale jeho jméno se kolem libertariánství točí poměrně často. Není divu, protože ublížil státu víc, než se mnohým libertariánům podařilo. Dokonce mírně poškodil důvěru veřejnosti ve státní instituce. A to je počítá. To je zatraceně počítá.

A mně nezbývá, než knihu doporučit. Je skvělá a dost jsem si ji užil. Musím říct, že mě obohatila ne jen jako libertariána kvůli svému politickému kontextu, ale také jako ajťáka, jelikož jde často do technických detailů technologii. A konečně na závěr – obohatila mě taky jako běžného člověka, jelikož Edward Snowden je neskutečně inteligentní a má i několik pozoruhodných postřehů o životě, které stojí za to číst.

1 Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *