Logika – díl třetí – co je to argument

Odkazy na předchozí díly:
Díl 1 – Logika – co to je a jak to funguje
Díl 2 – Logika – jak se NEvyvozují závěry

Tak děcka, chtěl jsem psát o logice pravidelně každý týden, ale můj život je bohužel natolik hektický, že se ke třetímu dílů dostávám teprve teďkon.

A dneska bych chtěl rozebrat, co je to ARGUMENT. Myslím, že je to potřeba jak sůl, protože mnoho lidí často vůbec neví, která bije a v diskuzích na různé témata je to poznat. Bohužel je to pak kontraproduktivní a v podstatě se marní čas, když se nedodržují pravidla diskuze. Na druhou stranu je to pochopitelné, jelikož se to neučí na školách a v dospělosti se tím lidé nezabývají.

Co je to tedy argument? Po letech jsem vypozoroval, že to funguje nějak takhle.

Lidé diskutují na nějaké téma a diskuze se obvykle skládá ze dvou složek. 1) Nějaké tvrzení/premisa a 2) argumenty.

TVRZENÍ samo o sobě může být COKOLIV. Pravidla de facto neexistují. Může to být klidně i nějaký hloupý rasistický slint nebo zjevný nesmysl. Například:

  • Muži jsou chytřejší, než ženy
  • Daně jsou krádež
  • Kruhy v obilí jsou práce v UFO
  • Mezi černochy je větší kriminalita, než mezi bělochy
  • Takové zvíře jako tygr do rukou běžnému člověku nepatří
  • Vojna z chlapců dělá chlapy
  • Jen idioti čtou Blesk
  • Základem každé civilizované společnosti by měl být nárok na studium vysoké školy zdarma
  • Dělení na pravici a levici nemá smysl

A tak dále.

Argument oproti tomu už NEMŮŽE být cokoliv, ale má daná pravidla. Musí být faktický, věcný, racionální a tak dále.

Uvedu příklad. Někdo tvrdí, že dotace jsou zlo a podloží si to třemi argumenty:

Tvrzení: Dotace jsou zlo.
Argument 1 – na první pohled by se mohlo zdát, že dotace jsou snad nějaký dar od státu či EU, jehož úkolem je podpořit různé firmy a projekty. Jenže se jedná o peníze, která jsme my všichni zaplatili na daních, čili o daru se stěží dá mluvit.
Argument 2 – když vidíte rozhlednu, která byla postavena z dotací, můžete vidět, že dotace jsou dobré a tvrdit, že bez dotací by taková rozhledna vůbec nevznikla. Co ale znamená, kdyby lidé nešli sami a nesložili se na rozhlednu? Čistě to, že taková rozhledna vůbec nemá vzniknout, protože lidé evidentně preferují něco jiného. Proč si úředník myslí, že jeho rozhodnutí je účelnější, než nabídka a poptávka?
Argument 3 – pokud firma dostane dotace, je ve výhodě oproti konkurentům, kteří dotace nedostanou. Ne jen, že je nedostanou, ale tyto firmy rovněž platí daně, takže de facto byly přinuceny státem zaplatit své konkurenci, což ve výsledku křiví trh.

Jak vidíte, “dotace jsou zlo” je samo o sobě jen emocionální tvrzení, které nemá smysl, avšak argument, že dotace jsou vyplaceny ze peněz daňových poplatníků je prostě fakt. O tom nelze diskutovat. Stejně jako to, že se “hackne” subjektivní tržní preference lidí a to, že firmy musí dávat peníze konkurenci, jsou prostě fakta. A proto argumenty platí a podporují tvrzení, že dotace jsou zlo.

Rozdíl mezi tvrzením a argumentem

Lidé někdy nerozlišují mezi pouhým tvrzením a argumentem. Nedávno mi kupříkladu nějaký chlápek na Tweeteru psal, že anarchokapitalismus je utopická kravina a nesmyslný koncept, který nemůže fungovat. Já mu na to napsal, že chci po něm argument. A on byl překvapen a reagoval jen: “Jaký argument? To JE argument… Anarchokapitalismus je utopie.”

On si myslel, že tohle jako argumentace stačí, ale nikoliv. “Ankap je utopie” je tvrzení, které teprve potřebuje podpořit argumenty.

Jak se to ale liší? Já osobně mám takovou pomůcku. Pokud se dá to, co vám oponent v diskuzí říká, negovat, pak je to tvrzení, a když to nejde, je to argument. Ok, je to zjednodušené a ne vždy to funguje, ale malá ukázka.

“Vojna z chlapců udělá chlapy!” – negace: “Vojna z chlapců neudělá chlapy.”
“Ankap je utopie!” – negace: “Ankap není utopie!”

Fungovalo to? Ok, je to tvrzení.

“Dotace jsou peníze, které jsme my všichni zaplatili na daních.” – negace: “Dotace nejsou peníze, které jsme my všichni nezaplatili na daních.”

Fungovalo to? Nikoliv… dostali jsme faktický nesmysl.

Pochopitelně je to složitější a někdy se může vyskytnout argument, který je zároveň tvrzením. Jak to? Protože je to nějaké tvrzení (x), která podporuje jiné tvrzení (y), ale samo o sobě potřebuje podložit ještě něčím dalším.

Mimochodem, platí pravidlo, že co bylo předložené bez argumentů, může být bez argumentů zase odmítnuto. Takže tvrdí-li někdo, že “staré dobré časy byly lepší, než současná doba” má na sobě takový člověk takzvané “důkazní břemeno”, tj. pokud tohle tvrdí, že jeho povinností si to umět podložit argumenty. A pokud žádné nepředloží, mohu jeho tvrzení zcela odmítnout.

Kdo vlastně určil, co je argument?

Čas od času se setkávám s čím, že mi lidé argumentují něčím, co ale argumentem není. A když jim řeknu, že to není argument, tak reagují: “A kdo určil, co je to argument? Ty? Ha!”

“Diskuze” je určitý dialog, tedy rozhovor několika lidí, který má určitá pravidla. Z toho bychom mohli nabýt dojmu, že je to čistě lidský vynález, jehož pravidla podléhají jen člověku. OMYL! Jak jsme si vysvětlil v prvním díle, logika je určená naší realitou, nikoliv člověkem. A ač je diskuze lidský vynález, musí se řídit pravidly logiky, které už lidským vynálezem nejsou.

Když řeknu, že jsem koupil 12 potkanů a dva mi od té doby zemřeli, dojdete k závěru, že jich mám 10. Tento myšlenkový proces je sice pozorován člověkem, ale jeho princip je daný realitou – světem – ve kterém žijeme.

Když budu tvrdit, že rock je lepší hudební žánr, než hip-hop a jako argument na podporu tohoto tvrzení řeknu: “Venku prší”, tak to bohužel argument, ze kterého by plynula nadřazenost rocku, není. A proč ne? Protože jsem se tak rozhodl teď já? Nikoliv! Realita funguje tak, že to z toho prostě nevyplývá. Pokud ale zazní: “Rockové písničky jsou komplexnější, propracovanější a využívají většího množství hudebních nástrojů.” tak už by to jako argument fungovat mohlo.

Co je nebo není argument tedy není věc názoru, ale má to jasně daná pravidla, stojící na logice a hlavně naší realitě. Koneckonců, lidská řeč jsou pouze informace, které máme o reálném světě. Tyhle informace existují i samy o sobě. Těch deset potkanů bych mohl mít i kdybych to nikomu neřekl.

Takže tady vidíte, jakou by diskuze měla mít formu. Tvrzení (premisa) a argument(y). Prakticky se s touhle formou setkáte všude. Většina článků na internetu (třeba jen na tomhle blogu) se nese v duchu, že autor něco tvrdí na začátku a zbytek jsou jen různé argumenty, které jeho tvrzení podkládají. Nebo i většina odborných knih je takto postavena – kniha přichází s nějakým tvrzením a zbytek jsou jen různé argumenty roztahané a detailně rozpitvané na hromady stran. Takže asi tak.

Na závěr si dáme malý fiktivní rozhovor.

Oranžová jsou tvrzení/premisy, které potřebují podložit argumenty.

Zelená jsou argumenty.

Červená argument NEJSOU.

Černý je zbytek.

Jozefína: Jsem proti povinné školní docházce. Osobně si myslím, že stát by neměl vynucovat chození do školy celoplošně.

Karel: Promiň, ale co to je za sluníčkářskou kravinu?(1) To je přece utopie. To by pak do školy nechodil nikdo. Děcka by byly doma a hrály videohry. (a)

Jozefína: To si nemyslím. Děti jsou obvykle přirozeně zvědavé a chtějí vědět a znát různé věci. A rodiče obvykle chtějí, aby jejich děti byly vzdělané. Jasně, ne všichni, ale kvůli této menšině je špatné nutit všechny. Mimochodem, střední školy povinné ze zákona nejsou a drtivá většina lidí na střední školu po základní jde, což samo o sobě dokazuje, že lidi chtějí vzdělání i bez státního donucení.

Karel: To jsou naivní představy! Jsi naprosto mimo realitu. Je čas otevřít oči a vrátit se znovu na zem.(2) Pokud existuje nějaká povinná školní docházka ze zákona, tak jen proto, že má svůj smysl, aby stát něco takového vynucoval.(3)

Jozefína: Hlavním problém, který s tím mám je problém morální. Člověk je nucen posílat děti pod pohrůžkou násilí. To znamená, že když tam dítě nepošlu, sebere mi ho sociálka, případně půjdu do vězení.

Karel: Takže chceš, aby byla naprostá anarchie a každý si dělal, co chce?(4) Co když nějaký dítě bude chtít studovat, ale bude mít rodiče fetky, co mu nebudou chtít platit školu vůbec?

Jozefína: To by bylo samozřejmě smutné. Ano, jsou děti, co mají špatné rodiče. Ale nemyslím si, že tomu nějak pomůže, když škola bude povinná. I s povinnou školní docházkou nebude mít pořádnou podporu svých rodičů. Tak jako tak si člověk může nakonec dojít k tomu, k čemu chce. Znám lidi, co jim rodiče nechtěli platit střední školu, protože neměli prachy a jejich syn/dcera museli už po základní škole jít někam pracovat. Ale oni si časem vydělali svoje vlastní prachy, střední si dodělali sami a dosáhli toho, co chtěli. Navíc si toho víc vážili, protože to nebyla samozřejmost, museli pro to nějak bojovat.(5) Jinak je to hlavně kolektivní vina. Protože rodiče některých dětí jsou špatné, je nutné aplikovat zákon na všechny? Někteří lidi použili nože k bodání do druhých lidí, zakážeme je všem?

Ok, to prozatím stačí, tady jste asi pochopili pointu, takže ještě pár poznámek pod čarou proč něco argumentem není:

======================================

(1) Slovní útok není argumentace.
(2) Rádobymoudré proslovy o realitě a tenhle typ poznámek není argumentace. Je to diskuzní spam.
(3) Argument z autority. Když něco dělá stát, tak to má určitě smysl.
(4) Strawman argument. Nic takového Jozefína neřekla.
(5) Je to zajímavá poznámka do diskuze, ale a priori z ní nevyplývá, proč je lepší povinnou školní docházku zrušit. Argument nestojí ani nepadá na tom, jak si lidé víc něčeho váží.

(a) Karel si zde nejspíše myslí, že “děti by se nevzdělávaly a zůstaly doma i videoher” jsou argumenty, ale ve skutečnosti je to tvrzení, které musí něčím podložit. Nemá žádný konkrétní důkaz, že při zrušení školní docházky by všichni nebo třeba jen většina dětí zůstaly celý den u videoher nebo třeba televize. Jozefína pak uvádí další obecné soudy, o dětech, jakože děti jsou zvědavé a mohlo by se to zdát jako podobný nepodložený výkřik s jakým operoval Karel. Jenže rozdíl je v tom, že zvědavost dětí se dá pozorovat v každodenním životě, navíc Jozefína užila “obvykle” což se klidně může jako obecný fakt o dětech uznat. A proto tvrzení Karla argument není, zatímco u Jozefíny tomu tak hned v dalším odstavci je.

2 Comments

  • ellie says:

    Přeposílám ti tohle. Něco budeš určitě znát, hlavně argumentační chyby. Ale mrkni na stranu 2, hodně zajímavé, tam je i vypsáno co je názor, argument, vysvětlení nebo popis. 😀 To už je obtížnější, ale zajímavé

    https://is.muni.cz/do/econ/soubory/oddeleni/svi/osnova/um/l4/2614405.pdf

    Jinak logika je fajn, ale vzhlížím i ke filosofickým argumentům, na to lidi chytají nervy u mne 😀 jinak samozřejmě je to i o znalosti tématu, ne že ne. Viz to školství. Tam je to obsáhlé a líbila se mi Urzova přednáška – tam už to byla fakta a ne jen jednoduché argumenty.

2 Trackbacks and Pingbacks

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *