Joke joke Joker!

Byl jsem v kině na filmu Joker (2019) a musím říct, že na mě tenhle snímek docela zapůsobil. Přiznám se, že nemám moc rád komixový filmy. Avengers, Batman a tak dále – jako jo, podívám se na ně, ale není to určitě top můj žánr a tolik to nežeru. Joker (2019) mě však zaujal tím, že ho tvůrci pojali jako psychologický thriller, než jako komixový film.

Koukl jsem se tedy na něj a dýchlo z něj na mě něco dost zvláštního. A to něco… o tom bych chtěl dnes psát.

Nebojte… text je zcela bez spoilerů. Spoiler free.

Nejdříve o Jokerovi obecně. Joker je postava z Batmana. Je to záporák, šílenec, kriminálník a psychopat, který vystopuje ve zvláštním klaunském kostýmu. Pochopitelně se vyskytuje v komixech, ale také v animovaných seriálech.

Ve filmu se objevil poprvé už v roce 1966 a to pochopitelně v Batman (1966). Následuje další Batman (1989), kde Jokera hrál Jack Nicholson. Ten ho zahrál tak dobře a působivě, až si nikdo neuměl představit, že by ho mohl zahrát někdo jiný. Ovšem to až do roku 2008, když přišel The Dark Knight. Tam Jokera hrál Heath Ledger a ihned všichni změnili názor. Jack Nicholson? Ne! Tohle je ten nejlepší Joker všech dob!

Heath Ledger převedl pořádně temného a šíleného Jokera. Byl děsivý a běhal z něj mráz po zádech. Jak to dokázal? Bral svou filmovou roli extrémně vážně. Prý se na měsíc zavřel do hotelu, kde Jokera podrobně studoval, celé noci nespal a zaměřoval se jen na to. Heath Ledger později zemřel a říká se, že ho zabila právě táhle role. Vedla k tomu, že dostal deprese, nemohl spát a bral příliš mnoho drog. Začalo se říkat, že role Jokera je prokletá. Pravda však nebude tak dramatická.

Jokera si ještě zahrál Jared Leto ve filmu Suicide Squad a lidé ho nepřijali. I on svou roli bral vážně. Údajně se choval jako Joker i mimo natáčení, aby se do role lépe dostal. Údajně lidi různě trollil, posílal jim mrtvé krysy a podobně, aby ukázal, jak šílený je. Výsledek však nikoho moc nepotěšil.

No, a nakonec je tu Joker (2019) z tohoto roku, kde si to zahrál Joaquin Phoenix. A ten ho pojal zase úplně jinak. Tentokrát daleko více lidsky.

Otázkou je proč je to tak zajímavá postava? Proč mě zaujal i když nemám rád komixy?

Zamyslel jsem se a došel jsem k tomuto závěru… Joker znamená v překladu vtipálek (nebo taky žolík, či kašpárek) nebo něco v tom smyslu. Co je typické pro Jokera je humor, děsivý smích, co připomíná skřek, a hláška Why so serious?, což mě donutilo se zamyslet nad tím, co je to vlastně humor… vtip… legrace…sranda.

Joker

Humor je něco pozitivního. Lidé se rádi smějí a rádi se dobře baví. Jenže humor je často spojen i s něčím negativním. Příkladů je spoustu.

Znáte třeba vtip o tom, jak se paní učitelka ptá dětí, co dělají jejich rodiče za práci a Pepíček odpoví, že jeho tatínek tancuje nahý v gay baru. A celá třída je v šoku. Učitelka si pak po škole vezme Pepíčka stranou a zeptá se, zdali je to pravda. A Pepíček přizná, že jeho tatínek ve skutečnosti píše chybové hlášky pro Windows, ale celá rodina se za to stydí.

Vtip poukazuje ne negativní zkušenost s operačním systémem Windows. A obecně je humor plný cynismu. Děláme si legraci z politiky, protože nás sere. Dále tu máme černý morbidní a temný humor. A taky hodně sexuálního, protože sex je věc velice složitá.

Proč tomu tak je? Protože humor je ve skutečnosti způsob, jak se vyrovnat se špatnými věcmi v našich životech. Jak se smířit s krutou a zlou realitou každého dne? Uděláme si z toho prdel! Ostatně proto lidé někdy používají slovní obrat “To je vtip?!” když je něco šokuje, nebo zaskočí.

Mimochodem, z toho důvodu existuje také Halloween. Děti postupně zjišťují, že strašidelné věci, jako jsou hřbitovy, kostlivci, strašidla, upíři, vlkodlaci… to všechno přestává být strašidelné, když si z toho udělají legraci, oslaví to, vezmou si na sebe kostým a vůbec. Myslím, že jim to pomáhá překonávat strach. A to je dobrá lekce do života, jelikož jako dospělí se musíme vyrovnat s mnohem složitějším a hlubším strachem, který nás pronásleduje. Strach, že můžeme ztratit to, co je nám cenné. Strach, že nejsme moc dobří. Že nás druzí nepřijmou takoví, jací jsme. Je toho spoustu.

Humor je tedy částečně způsob, jakým bojovat se strachem. A ta hranice je někdy velice tenká. A postava Jokera tohle připomíná. Je to symbol smíchu, legrace, vtipu, ale zároveň je děsivý, zlý a nebezpečný. Tohle spojení dobrého a zlého nás děsí.

Jiní záporáci jako Bane, kteří jsou prostě zlí, protože jsou zlí, ti nás tolik neděsí. Jsou předvídatelní, jasní, ale Joker je daleko víc rozporuplný.

Film Joker přinesl jeho zrod, který ukazuje, že je to daleko komplexnější charakter, než jsme si mysleli. Snad nebude příliš velký spoiler, když prozradím, že hlavní (anti)hrdina trpí duševní poruchou, kdy se nekontrolovaně rozesměje v situacích, které jsou stresující nebo nebezpečné. Podle mě to právě odkazuje na to, jak lidé zesměšňují věci, kterých se bojí, aby se s nimi snáze vyrovnali. Celý film se točí kolem humoru, komedie, legrace a smíchu, ačkoliv žánrově ten film komedie není. Joker je ve skutečnosti depresivní a smutný film.

A to je přesně ono. Humor mívá často svou temnou, odvrácenou stránku. A to je důvod, proč na mě film zapůsobil tak, jak zapůsobil.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *