Logika – díl druhý – jak se NEvyvozují závěry

Odkazy na předchozí díly:
Díl 1 – Logika – co to je a jak to funguje

V prvním díle jsem zhruba vysvětlil, co to je logika a nyní bych se rád podíval na to, jak se vyvozují závěry. Nejdříve ale spíše o tom, jak se závěry NEvyvozují, neboť denně vidím mnoho lidí, kteří vyvozují zcela nesmyslné závěry z informací, které mají k dispozici.

Abych to vysvětlil lépe, uvedeme si hned několik příkladů a začneme jednou anekdotou.

Anekdota zní: Vědec dělá pokusy na pavoukovi. Tleskne a pavouk vyskočí. Utrhne mu nožičku, tleskne a pavouk zase vyskočí. Utrhne mu další, tleskne a pavouk zase vyskočí. Vědec mu postupně utrhá všechny nožičky, tleskne, ale pavouk nic. Vědec tedy dochází k závěru, že když pavoukovi utrháte všechny nožičky, tak ohluchne.

Asi rozumíte tomu, že vtip je založen na tom, jak vědec vyvodí zcela absurdní závěr.

Druhý příklad: Máme Mayskou civilizaci. Na vrcholu pyramidy se jeden may chystá obětovat bohům druhého maye. A oběť se ptá: “Je skutečně nutné mě obětovat bohům?” a kat povídá: “Ale jistě. Když nebude oběť, nepřijde déšť a tím pádem ani úroda.” a oběť se ptá: “Jak víš, že to funguje?” a kat praví: “Protože déšť pokaždé přišel.”

Nyní ale raději nějaký příklad z každodenní praxe.

Někteří argumentují, že díky Evropské unii v Evropě nastal mír. Prý od doby, kdy EU existuje, se v Evropě neválčilo, tudíž je to její zásluhou, že se udržuje mírový stav mezi státy.

Dejme tedy tomu, že dějiny EU sahají někam až do padesátých let minulého století, kdy se svět oklepával z druhé světové války. A dejme tomu, že od padesátých let v Evropě nevypukla žádná válka (i když v Jugoslávii to měli dost na hraně, řekl bych. A Katalánsko taky nevypadá dobře). Plyne z toho, že za to může EU?

Nikoliv! Protože korelace neznamená nutně kauzalitu. Tj. to, že některé měřené údaje mají statisticky podobné hodnoty neznamená, že je mezi těmi hodnotami přímá souvislost. Úplně stejně bych mohl argumentovat, že můj otec se narodil v padesátých letech minulého století a od té doby nebyla v Evropě žádná válka, čili je to zásluha mého otce. Absurdní, že?

Z faktu, že EU existuje stejně tak dlouho, jako je trvání míru nelze tedy odvodit závěr, že je EU přímo zodpovědná za mír. Neříkám, že tam taková spojitost zcela určitě není. Třeba je, ale pro její prokázání nestačí jen argument založený na časové ose.

Ještě si ukážeme pár dalších příkladů. Minulý týden se docela vášnivě diskutovalo kolem koncesionářských poplatků, které jsme ze zákona nuceni platit, tedy pokud vlastníme nějaký televizní či radiový přijímač. Diskuzi vyvolal Kalousek, který citoval výrok nějaké poslankyně z ČSSD – tuším – o tom, jak je super platit koncesionářský poplatek because reasons. Někteří začali hlasitě poplatky kritizovat, že jsou nuceni platit povinně ten hnůj, který veřejnoprávní televize produkuje a volají po tom, aby se poplatek zrušil.

A do diskuzí na sociálních sítích se také zapojili zastánci koncesionářských poplatků a prezentovali pár argumentů, které mě však zaujaly. A myslím, že se hodí jako skvělý příklad pro špatné vyvozování závěrů.

Jeden zastánce poplatků předložil argument, který zněl nějak takto:

“O co vám jde, sakra? Vždyť poplatek je jenom 139 KČ měsíčně. To nemáte 139 KČ? Stejně vyhodíte daleko větší pálky za různé blbosti, jako cigarety a podobně. To tady fakt protestujete proti tam směšné částce?”

Zde jsou vyvozené dva závěry, které být však vyvozené nemohly.

1) Z faktu, že částka je relativně nízká diskutér vyvodil závěr, že je v pořádku takový poplatek platit povinně a není důvod si stěžovat.
2) Z faktu, že lidé dají daleko větší částky za jiné zboží, jako cigarety vyvodil diskutér závěr, že je v pořádku platit povinný poplatek České televizi.

Ani jeden závěr skutečně učinit nemohl. Člověk, kterému vadí principiálně, že takový poplatek musí platit, a to povinně, nalezne pramálo útěchy v tom, že se jedná o malou částku. Výše částky totiž nemění nic na nedobrovolné povaze tohoto poplatku. Navíc je celá argumentace takzvaný strawman argument, o kterém se povíme v nějakém budoucím článku podrobně. 🙂

A nakonec ještě jeden poslední příklad. Týká se to zákona, který přikazuje obchodům mít zavřeno během určitých státních svátků.

Někteří zastánci takových zákonů používají rádi dva argumenty dokola a dokola. A nikdy je to neunaví.

“Jeden den bez nakupování přežiješ.” a “V Německu jsou také obchody o svátcích zavřené.”

Ani z jednoho nelze vyvodit závěr: “A tím pádem je zcela v pořádku přikazovat obchodům mít v určité svátky zavřeno.”

To první je navíc ještě strawman argument, protože argumentace odpůrců tohoto zákona rozhodně nestojí na tom, že si nemůžou jeden den nakoupit, nýbrž na tom, že se jedná o omezení svobody.

“Jeden den bez auta vydržíš,” není argument pro to zakázat na 1 den auta.
“Bez sladkostí den vydržíš,” není argument pro zákaz sladkostí na 1 den.
“Jeden den bez hudby vydržíš,” není argument pro zákaz hudby na 1 den.
A tak dále.

Argument s Německem je zcela irelevantní. Když v Německu zakážou vycházet po deváté hodině večerní z domu, neznamená to, že je takové omezení správné a měli bychom ho automaticky zavést i tady.

Tak a tím se dostávám na konec. Jak jste si jistě všimli, uváděl jsem příklady tak, aby byly v souladu s mými názory. Tj. jsem odpůrce EU, jsem odpůrce koncesionářských poplatků a jsem odpůrce zákazů prodávat o svátcích. Nicméně o moje osobní názory vůbec nejde.

Argumenty, které jsem použil jako příklady jsou nefunkční i kdybych byl pro EU, pro koncesionářské poplatky a pro zákazy prodejů o svátcích. Špatné argumenty jsou špatné hlavně díky své nelogické vnitřní struktuře, ne kvůli názoru nebo tvrzení, které se snaží podpořit. To znamená, že i na straně názorů, které zastávám, mohou zaznívat špatné a nelogické argumenty. O vztahu názorů, různých tvrzení a argumentů si povíme v dalším díle. Stay tuned.

2 Comments

  • ellie says:

    Co se týče těch argumentů o zákazech, tak jsou vskutku nejčastější. Ale zkus si to vzít takhle – máme vzorce lidí, mnoho lidí neumí argumentovat, viz tyto citace a mnoho lidí má přesvědčení. To je právě ta většina, co se tím ohání. Nebylo by třeba fajn prozkoumat i jiné vzorce lidí? Mnoho jednoduchých argumentů, které tady dáváš jsou nejčastější a dají se vyvrátit, jak jsi učinil. Asi by to chtělo si třeba si rozšířit obzory jinými diskutéry a na základě toho se taky naučíš více argumentů. Jsou to takové emoční výkřiky – bez sladkostí vydržíš apod. To máš po celém Twitteru apod, ale věř mi, že jsou lidi, co umí hodně dobře argumentovat a teprve tam najdeš oříšek, jak si dobře zadiskutovat +)

    Jinak předchozí článek logika. Jj, taky jsem zjistila, že hodně lidí se ohání logikou tak většinou chtějí i hmatatelné důkazy. Někdy mě sere, když jim dochází argumenty, tak chtějí/ohánějí se vědeckými výzkumy, kde ti zalepí držku úplně, jako důkaz 😀 ale třeba jsou situace, které nedávají logiku, ale prostě jsou, existují a tomu se říká zkušenosti lidí.

    Zkus někdy napsat filosofický článek, ty já ráda.

  • Kurwa says:

    Ad druhý příklad, Mayská civilizace:
    Nojo, jenže riskni si rok bez deště, že jo. Nebo deset.

    A tím nechci trollit, ale to mi přijde jako celkem relevantní úvaha. Občas JE racionální dělat věci, protože se tak dělali dycky – protože náklady potenciální katastrofy můžou převážit potenciální výnosy. Pomiňme fakt, že pokud si člověk nedá práci, tak lidskej mozek většinou dost špatně vyhodnocuje různý pravděpodobnosti.

3 Trackbacks and Pingbacks

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *