Logika – co to je a jak to funguje

Funkce tohoto blogu je zřejmá. Občas se vyskytne názor, který mi hne žlučí! A protože s názorem nesouhlasím, myslím si, že argumenty na jeho podporu postrádají jakoukoliv logiku a celkově mě tenhle názor sere, vezmu ho a rozeberu ho tu na kousky.

Nedávno mě tak napadlo… Co kdybych šel ještě dál, až pod povrch? Přestat řešit konkrétní nesmysly, se kterými se setkávám a nesouhlasím, ale zaměřil se na jejich společného jmenovatele? Na logiku!

Dokonce bych to mohl pojmout jako nějaký seriál, kde bych se vyjádřil k různým stránkám logiky. Kdo ví, třeba to někomu trochu pomůže se začít víc zajímat o to, jak logika funguje. 🙂

Tak s chutí do toho!

Než začnu vyprávět, co logika JE, rád bych ještě vysvětlil, co logika NENÍ. Mezi lidmi se totiž používá slovní obrat “je logické, že…” v přeneseném významu “je pochopitelné, že…”

Je logické, že je naštvaná, když ji ukradli peněženku. -> Je pochopitelné, že je naštvaná…

Dále se používá ve významu něčeho rozumného, správného.

Nebrat si půjčky je logické jednání. Je nerozumné se zadlužit.

A spoustu dalšího… Nic z toho ale s logikou jakožto vědní disciplínou nemá co dělat. To je skutečně jen přenesený význam.

Logika taky není nic složitého. Respektive – pokud to chceme řešit do hloubky jakožto matematickou disciplínu, najdeme velice abstraktní věci a spoustu složitostí. Kdo jste měli logiku ve škole, tak si možná pamatujete různé grafy a podivné zápisy jako je tohle:

Ale ne, já tu logiku vysvětlím spíše lidským způsobem, pro lidi a z pohledu praktického užívání v našem každodenním životě!

Co je tedy logika? Logika se zabývá myšlením. Je to tedy myšlení o myšlení. Jsou to pravidla, jakým se vyvozují závěry.

Logika je něco, co vymyslel člověk. Pojmenoval ji, popsal, definoval a dalo by se říct, že je lidský vynález.

JENŽE zároveň logika operuje s jevy, které nejsou dané člověkem, ale jsou dané REALITOU, což znamená, že její principy by byly platné i kdyby lidstvo vůbec neexistovalo. To je důležité vědět hlavně proto, že jak logika funguje si nevymýšlím a necucám z prstu, ale jsou to objektivně daná pravidla.

V naší realitě platí řada pravidel. Uvedu tři příklady:

1) Zákony fyziky

V naší realitě platí zákony fyziky. Kupříkladu platí, že já nemůžu být na dvou místech zároveň. Když vám tedy řeknu větu: “Jiří je v Praze”, tak z ní můžete vyvodit hned několik závěrů.

Můžete vyvodit, že Jiří je v Praze – to je zřejmé.

Ale zároveň také můžete vyvodit, že není v Brně. Že není v Ostravě. Že není v Istanbulu. Pokud tedy někdo zazvoní na rodinný dům Jiřího, který stojí v Aši, otevře jeho žena a návštěvník se zeptá “Je Jiří doma?”, tak žena odpoví “Nikoliv, je v Praze”.

Fyziku si člověk nevymyslel.

2) Zákony času

V naší realitě plyne čas. Pokud řeknu “Jiří ve středu umřel” tak z toho lze vyvodit hned několik závěrů.

Víte, že Jiří ve středu umřel. Tím pádem víte, že v úterý – den před tím – ještě žil (za předpokladu, že se nenarodil ve středu). A také víte, že ve čtvrtek – den po tom – už nežil (za předpokladu, že nevstal z mrtvých).

3) Zákony množin

Pokud řeknu, že Neptun je planeta v naší sluneční soustavě, budete vědět, že… Neptum je planeta v naší sluneční soustavě. A zároveň, že to není planeta v Alfa Centauri a v Proxima Centauri a tak dále.

Proč je důležité vědět, že člověk nevymyslel pravidla logiky? Setkávám se často s tím, že si to někteří prostě myslí. Párkrát mě v diskuzi zaskočil někdo tvrzením jako: “Jak jako, že to, co tvrdím, není argument? Kdo určuje, co je argument? Ty? Ha ha!” nebo “No a co, že to, co tvrdím odporuje logice? Logika je blbost, co si vymyslel člověk!”

Err… Ne! Člověk o pravidlech logiky nerozhoduje. On je může pouze a jenom popsat. Co je ale lidským prvkem v logice je to, že z nich vyvozuje závěry.

A poslední poznámka na závěr. Logika nemusí být v souladu s fakty. Někteří lidé si totiž myslí, že fakta a fikce odporují pravidlům logiky tím způsobem, že co je fiktivní, na to se pravidla logiky nevztahují.

Například když řeknu:

  • Superhrdinové mají superschopnosti.
  • Spiderman je superhrdina.
    Tak závěr, který logicky učiníte jest: “Aha! Takže Spiderman má superschopnosti!”

Zde výtka: “Ale Spiderman neexistuje, je to komixová postava” vůbec nic nemění na tom, že konkluze (závěr) vyvozená ze dvou premis je zcela v souladu s logikou. Ostatně jednotlivé proměnné v premisách a konkluze mohou být nahrazené neznámými a stejně to bude stále fungovat.

  • Všechny X obsahují Y
  • A = X
  • A tedy obsahuje Y

4 Trackbacks and Pingbacks

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *