Můj psychopaticko-autistický pohled na týrání zvířat

Celoživotně jsem velkým milovníkem zvířat. Mám rád zvířata ve své přítomnosti, mám rád zvířata jako symboly, mám rád zvířata také akademicky (rád o nich čtu). A z toho důvodu mi v pubertě hrozně vadilo, že se zvířata týrají. Že se zabíjí pro maso. Že se na nich testuje kosmetika. Že se zabíjí na kožešinových farmách. Že se loví pro zábavu. A tak dále.

A pak se stalo to, že mi přeplo a začalo mi to bejt u prdele. Tj. stal se ze mě asi psychopat. Jak to? No prostě jsem o týrání zvířat pořád hledal nějaké informace, až jsem si na to zvykl. Je to jako když ve zprávách slyšíte, že na blízkém východě je válka, a že ISIS popravila deset nevinných lidí. Jaké emoce to ve vás vyvolá? Nejspíše žádné, protože o něčem takovém slyšíte nejspíše denně. Stejně jako ze zpráv denně slyšíte o katastrofách – tamhle zemětřesení, tamhle požár, táhle povodně… A opět – žádné emoce to ve vás moc nevyvolá. Rozhodně kvůli tomu nepláčete, že stovky kilometrů od vás někde lidi trpí.

Tak přesně tohle se mi stalo u zvířat. Přestalo to ve mně vyvolávat pocity hněvu a nenávisti. A víte co? Ono je to dobře, protože mi to pomohlo se o problematiku začít zajímat trochu víc objektivně.

A na základě svého “psychopatického” nebo chcete-li “autistického” pozorování problematiky týrání zvířat jsem došel k několika závěrům. Tyto závěry jsou podle mě logické a dávají smysl, ale jsou těžko pochopené pro jiné lidi. A když s touto logikou začnu operovat před ostatníma, ostatní to začne srát a nadávají mi.

A tak jsem si řekl, že by neuškodilo tu mou logiku sepsat do článku. Ok, možná ten článek nasere pár lidí, možná někomu moje logika bude dávat smysl, možná někomu ne, ale víceméně je to to, co si myslím.

Takže jdeme na to.

Logika č. 1) O tom, co je týrání rozhoduje zvíře, ne člověk

To je takový zvláštní tvrzení, ale vysvětlím ho…

Týrání zvířat je podle mě to, když se zvíře necejtí dobře (cítí strach, bolest, diskomfort případně se mu stane něco, co nechce – např. smrt). Je víceméně v pořádku zvířatům způsobovat menší míru dočasného diskomfortu a bolesti – třeba když zvíře musíte odvést k veterináři na očkování nebo mu třeba vytáhnout klíště.

Lidé občas prohlašují za týrání věci, které týrání být nemusí.

Podle některých lidí je třeba týrání zvířat to, když je zvíře v zajetí (u chovatele, nebo v zoo), avšak nemusí tomu nutně být – pokud se zvíře cítí dobře, pak to týrání není. A naopak, pokud se necítí dobře a třeba chodí ve výběhu v kruzích a chová se zvláštně, pak trpí – a to i kdyby si to všichni kolem nemysleli a nemyslel by si to ani zákon (teoreticky mohou být splněné minimální požadavky na velikost výběhu dle zákona – stejně se může zvíře cítit špatně).

Jednou mi jeden lovec říkal, že chytat zvířata do pastí není týrání, protože je to v jeho státě legální. Ne, týrání zvířat není to, co řekne nějaký státní papír, že týrání je. Byrokracie o tom nerozhoduje.

Týrání je to, když se zvíře cítí týrané a dá to svým body-language a chováním najevo. Názor člověka na to, co je a není týráním je prostě irelevantní.

Podle mnohých lidí je třeba OK chytat myši do pastí. Proč? Je to bezbolestné? Ne. Důvod, proč to lidem nevadí je to, že je to prostě sociálně akceptované (tj. normální).

Střelit kočku do hlavy? Vadí? No, vadí! A proč? Je to bolestivé? Nikoliv. Ale není to sociálně akceptované, takže je to špatně.

Reálné utrpení zvířat ale není o tom, co my jako lidi akceptujeme (považujeme za normální).

Logika č. 2) Všechna zvířata jsou si rovna

Co mají všechny zvířata společného? Za prvé, nechtějí cítit bolest. Za druhé, nechtějí cítit diskomfort. Za třetí, nechtějí umřít. A tohle má společné každé zvíře. Moucha, myš, pes, kočka, páv, had, orangutan… Všechny hezká zvířata, i všechna hnusná zvířata. (Obecně lidem vadí zabíjení hezkých zvířat víc, než těch, co se nám tolik nelíbí.)

Jasně, pes je asi trochu komplexnější tvor, než moucha. A je pochopitelné, že zaplácnutí mouchy v lidech nevyvolá žádný pocit, zatímco zabití psa nejspíše ano.

Přesto lidské pocity jsou opět něco, co určuje věci kolem dost nelogicky a nespravedlivě.

Když se hadovi hodí potkan, aby ho had sežral, všem je to fuk. Ovšem před lety se na internetu objevilo video, kde někdo hadovi dal kočku, vznikl naprostý šílený shitstorm a volání po pomstě. Lidé tedy evidentně vnímají smrt kočky jinak, než smrt potkana.

Stejně jako lovec může lovit zajíce a králíky a to opět nikomu nevadí. Ale nedávno jsem narazil na fotku, kde nějaký lovec zastřelil tygra a opět shitstorm. “Odporný vrah! Že se nestydí! To by se mělo zakázat!”

Pokud člověku opravdu záleží na zvířatech, tak nezaplácne mouchu stejně jako nezabije kočku. Dělat na základě emocí mezi zvířaty rozdíly je pokrytectví. To, že se cítím jinak při pohledu na umírajícího potkana a při pohledu na umírající kočku nemění nic na faktu, že obě zvířata nechtějí cítit bolest a umřít.

Je možné, že můžu mít subjektivně nějaké zvíře raději, než jiné. To je ale můj osobní problém – proč bych to měl někomu vnucovat?

Logika č. 3) Bylo to rychle a bezbolestně? Furt to není ok

Velice častý argument, se kterým se setkávám je, že když je to rychle a bezbolestně, tak je to ok. Třeba se v diskuzi objeví nějaký vegan a začne tvrdit, že zabíjet zvířata pro maso je špatné a někdo na: “Klid! Ta zvířata umřou rychle a bezbolestně, takže je to ok!”. Podobným argumentem se hájí také lov: “Zvíře umře rychle a vlastně nic necejtí.”

Já tomu rozumím. Osobně kdybych si měl vybrat mezi tím, jestli dostanu kulku do hlavy nebo budu umírat hodiny v hrozných bolestech, volím to první.

ALE to znamená, že zabíjení je OK. Ve skutečnosti zvířata není OK zabíjet. Zvířata totiž nejenom to, že nechtějí cítit bolest, ale nechtějí ani umírat.

Takže argument masožravců: “Když už to zvíře musíme zabít, tak ať při tom netrpí” je sice hezký, ale mám problém s tím slovem “musíme” – protože… Nemusíme. Nemusíme zvířata zabíjet pro maso. To, že to děláme je naše volba, ne žádná povinnost. Bez masa se dá žít. Stejně jako se dá žít bez lovu.

Tím se dostávám k dalšímu bodu

Logika č. 4 ) Zabíjení zvířat pro maso není morálně nadřazeno ostatnímu zabíjení/týrání

Aby bylo jasno hned na začátek – nemám nic proti zabíjení zvířat pro maso. Nejsem žádný fanatický ultra vegan. ALE argumenty masožravců, kterými si zabíjení pro maso hájí v diskuzích jsou často natolik blbé, že to tu musím vypíchnout.

Proč zabíjíme zvířata pro maso? Odpověď zní: z čirého rozmaru. Ano, je to rozmar. U masa jde čistě o tom, že člověk si chce pochutnat. Chce si udělat zahradní grilovačku a mít dobré mňam mňam masíčko. Proti tomu bych vlastně ani nic neměl, kdyby to masožravci otevřeně přiznali, ale oni místo toho říkají něco jako: “Ale maso potřebujeme! Člověk nemůže žít bez masa!” – kecy.

Člověk nemusí jíst maso a zabíjet pro něj zvířata. Hodně vegetariánů a veganů žije bez toho.

Pochopitelně jsou výjimky – umím si představit, že někteří lidé za určitých podmínek mohou mít bez masa určité zdravotní problémy. Umím si taky představit, že třeba někdo, kdo dělá fitness a zvedá obrovské váhy jakožto strongman by to bez masa dával dost těžko.

Nicméně kecy o přežití prostě neberu. “Ale maso potřebujeme k přežití!” aww chudáčku malá, ty bez masa umřeš? Ne, fakt bez něj můžeš žít!

A znovu – já nemám nic proti tomu. Nevadí mi ani tak to, že to člověk dělá, jako ty bullshity kolem.

Co mě sere ještě víc je, když potkám masožravce, co hrozně moralizují a všechny kolem odsuzují, ale… žere maso.

“Fuj, kožešinový farmy bych zakázal! Jak v dnešní době tohle může být legální? Zabíjet zvíře pro kožich?!”
“Ale ty jíš maso. Zabíjení pro maso ti nevadí?”
“ALE TO JE NĚCO JINÉHO! TO NEMŮŽEŠ SROVNÁVAT! ČLOVĚK MASO POTŘEBUJE!”
“Já maso nejím a žiju.”
“Ale ale… Člověk jedl maso vždycky.”
“Člověk nosil kožich vždycky.”
“Ale ty farmy jsou hrozné. Zvířata jsou tam namačkaná na sobě!”
“Viděl jsi někdy klecové chovy slepic?”
“Ale ale… hospodářská zvířata jsou určená k tomu, aby se zabila pro maso!”
“A kožešinový zvířata jsou určená k tomu, aby se zabila pro kožich, pointa?!”

Ne, zabíjení zvířat pro maso není morálně nějak lepší, než zabíjení zvířat pro jiných X důvodů. Nehledě na to, že těm zvířatům je úplně jedno, z jakých důvodů jsme se je rozhodli zabít – oni nechtějí umřít vůbec. Ani pro maso, ani pro kožich… prostě vůbec.

U lovu mimochodem platí to úplně stejné.

Logika č. 5) míra bolesti není horší, než velké počty

Představte si, že bych si měl vybrat mezi tím, jestli zabiji jedno zvíře, ale budu ho muset zabíjet pomalu, mučit ho a způsobovat mu velkou bolest. Nebo možnost bé, zabiju těch zvířat pět tisíc, ale umřou rychle a bezbolestně?

Bez ohledu na to, co by si kdo vybral, zde cítíme, že obojí není asi úplně v pořádku.

Přesto když se ve zprávách objeví případ, kdy nějaký zoosadista utýral zvíře k smrti, tak nás to nasere a budeme chtít jeho hlavu. Ale kolik takových zoosadistů je? Kolik kvůli nim umře zvířat třeba za rok? Padesát? Sto?

A teď na druhou stranu – kolik umře zvířat na jatkách? Kolik při lovu? Kolik pod koly aut? Kolik při deratizaci? Tam to jde to tisíců.

Takže zoosadista možná vyhrál v míře bolesti, kterou zvířeti způsobil, ale naše společnost evidentně vyhrává v počtech zvířat, která umřou.

Závěr

Abych to shrnul:

  • Záleží-li vám na zvířatech, budou vás zajímat hlavně jejich pocity, ne pocity lidí – ne pocity vaše.
  • Nechcete-li utrpení zvířat, nechtějte je pro všechny zvířata stejně. Vybírat si druhy, který je ok chránit, a který ne, je mentální gymnastika.
  • Záleží-li vám na zvířatech, nebudete schvalovat ne jen jejich utrpení, ale taky zabíjení obecně.
  • Když už jíte maso, aspoň nelžete o tom, že ho potřebujete k přežití.
  • A když už ho jíte, nedělejte ze zabíjení pro maso jakože něco lepšího, než zabíjení z jiných důvodů.

Tak jo, to byla má podivná autistická logika. Pokud jste si něco odnesli, připadalo vám, že něco z toho, co píšu dává smysl, tak budu jen rád.

Pokud si myslíte, že se v něčem mýlím – což je možné, protože jsem omylný člověk – dejte mi vědět. Ideálně bez emocí.

Možná pro vás některé byl tenhle text velice nesrozumitelný, ale budiž. Takový je život.

1 Comment

  • Ellie Parrish says:

    Jako k tomu článku nemám nějak vyhraněný názor, tebe asi sere to hype okolo, co lidi kolem toho říkají a píšou, a jak si myslí třeba vegani, že jsou nadřazení etc, to je hodně diskutabilní téma už několik let a každý se nad tím vzteká 😀 mě osobně je to nějak jedno.
    Jim maso, protože mi chutná. Kdyby nebylo, tak by mi to nevadilo, nijak ho do života nepotřebuju, ale je fakt, že pokrytecky se neoháním argumenty zmíněny výše, viz, že maso potřebujeme…
    Jinak mě zaujalo, že zvíře určuje, co je týrání a ne člověk, no jako.. asi máš pravdu, zajímavý názor.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *