Mlácení dětí je špatné. Vždycky.

Ježišimankoty! Přichází další neomarxistický sluníčkový článeček od anarchistické mrdky jako jsem já.

K článku mě inspirovala nedávná aférka, která se stala na jedné Facebookové stránce. Ta stránka se zabývá konflikty, které vznikají mezi studenty, jejich rodiči a školou. Rodiče si tam chodí pro rady, jak třeba vyzrát na učitele, který dělá problémy a vymýšlí hovadiny a dělá studentům pekla, protože je to zmrd apod.

A pochopitelně se tam občas objeví nějaký ten troll nebo hater. “Ty vole, co tu řešíte za hovadiny. To, že učitelka dala vašemu harantovi dvojku místo jedničky neznamená, že ho nějak šikanuje! Vy si tu furt stěžujete, protože na vašeho rozmazlenýho mamánka se nesmí nikdo ani škaredě podívat!” a podobný typy rétoriky.

Jeden článeček

No, a posledně se tam zjevila jedna paní, která kritizovala, jak současní spratci jsou rozmazlení mamánci, jejichž rodiče si nechtějí připustit, že je jejich děcko prostě harant. A vyprávěla o starých dobrých časech, kdy svět byl hezčím místem, tráva byla zelenější a nebe modřejší. A připojila k tomu i vtipnou humornou historku z dětství. Vesele se nám svěřila, že když jednou zalhala své mamince, chytla mega ultra facana, až se jí na tváři vytvořila duha a pískalo jí v uchu.

Hi hi hi, velmi vtipná historka. Kdyby popisovala třeba historku, jak ji zneužíval otec a jak mu musela každý den dělat blowjob, to by tak vtipný nebylo, ale protože se to týkalo jen toho, jak ji rodiče fyzicky týrali, tak to byl prostě srandy kopec. A ano, i facka je týrání.

Víte, já jsem vždycky zastával názor, že fyzické tresty na dětech jsou jednoduše špatné. A připadalo mi, že zastánci jsou vesměs takoví ti… jak se jim říká? Burani? Vidláci? Hospodští stécové, co vyřvávají u fotbalu, chodí všude v trenkách, škrábou se na svým pivním pupku a hlasitě krkají… Jo, to jsou oni.

“Škoda každé rány, co padne vedle! Každýho spratka bych pořádně seřezal páskem, až by si nemohl sednout na prdel.”

Jenže kromě vyloženě těchto primitivů, co jsou nejvíce slyšet, protože neustále hulákají na celé kolo, je tu celá řada lidí, kteří se v tom možná tak nevyžívají, ale obecně si myslí, že “plácnutí přes zadek neuškodí” a “facka přece není týrání” a “občas je potřeba dítě plesknout” apod.

NE ne a ne. Fyzické tresty na dětech jsou špatné. Vždycky. A já se rozhodl napsat tenhle text jen proto, abych vysvětlil proč. A proč už i “plácnutí přes zadek” je hrozně přes čáru.

Samozřejmě že existují i vědecké studie, které dokazují, že fyzické tresty vedou k různým negativním psychickým následkům.

Takže kromě mých dojmů tu máme i tvrdá data, která hovoří jasně – bít děti je špatné. Mimo tvrdá data je to i “vidět”, když vám někdo labilní a psychicky různě narušený říká “mně rodiče mlátili a žádné následky to na mně nezanechalo!”

Suuuure.

Ale Matthiasi, ty nemáš děti, takže nevíš, jaký to je! Někdy je spratek hubatej. Někdy ti děcko třeba vlítne do silnice a skoro ho sejme auto. To jsou chvíle, kdy se nasereš, a prostě jedna přiletí.”

Okay, tak tenhle argument dostávám často. Myslím, že je to de facto ad hominem, takže se tím moc nemusím ani zabývat, ale… Co když je to pravda? Je možné, že kdybych měl děti, že by mi občas ujely nervy a dal jim pár facek? Je možné, že každý se občas neovládne a udělá to?

Pokud platí, že ano, plyne z toho něco? Popravdě z toho plyne cokoliv, ale rozhodně ne to, že fyzické tresty jsou správné.

Ostatně kdybych se neudržel a dal dítěti na holou, bral bych to jako selhání z mé strany. Jako něco, co jsem dělat neměl.

Mimochodem, je zajímavé, že děti jsou v podstatě jediná skupina lidí, které je ještě “v pořádku” bít. Dřív se třeba bili otroci nebo ženy. Ženy se ovšem někde bijí do dnes a v určitých kulturách je to vnímáno jako “normální”, zatímco tady je to zcela jistě “barbarství”. Dokonce ani vězni se už nesmí bít, pokud vím.

Obecně – jakékoliv bití se morálně považuje za špatné. Kdyby mi třeba šéf v práci dal facku za pozdní příchod nebo by mi někdo na ulici dal pohlavek za to, že s kamarádem mluvíme spolu sprostě, asi by to nebylo OK. Kromě toho, jak to vnímá společnost také platí, že je to v rozporu se zákonem a bere se to jako napadení. A kromě zákona, který uznávají etatisté, je to porušením NAP, což je právní systém, který uznávají anarchisté. Je tedy v rozporu s různými právními systémy i s celkovým vnímáním.

Samozřejmě jsou výjimky. Sebeobrana je nejspíše v pořádku. Dále je násilí ok, když obě strany souhlasí a domluví se, že si dají “bitku”. Též je třeba pochopitelné, že když úchyl sáhne ženě na zadek v MHD, že žena se následně otočí a dá mu facku. A pochopení budu mít i pro některé verbální projevy – třeba kdybych prožil koncentrák a potkal někoho, kdo by mi řekl, že jsem si to zasloužil, asi bych po něm vyjel. Takových situací je spoustu.

Nicméně obecně není násilí OK. A společnost to tak obvykle vnímá.

Takže otázkou je – proč je to kurva OK u dětí? Proč je ok dát dítěti facku za to, že třeba mluvilo sprostě nebo mu dát pohlavek za drzou poznámku a odmlouvání?

Existuje taková věc, která se nazývá ADULTISMUS. To je představa, že dospělí jsou nadřazeni dětem. Na jednu stranu je pochopitelné, že děti jsou děti a některé věci ještě nechápou a nerozumí jim, takže je složité s nimi v některých ohledech vyjít, jenže… Děti jsou pořád lidé.

A lidé obvykle mezi sebou mají něco, co se nazývá “slušné chování”. Co to je? Tak třeba platí, že když od někoho něco potřebuji – nějakou laskavost – řeknu “prosím” a když ten člověk pro mě nějakou laskavost udělá a já pocítím vděčnost, říkám “děkuji”. Když někomu ublížím, nebo budu mít pocit, že to, co jsem udělal bylo nefér, říkám “promiň” nebo “pardon”.

Nicméně tenhle druh chování dětem nedopřáváme. Málokdy jim říkáme “prosím”, když něco požadujeme. Spíše jim to rozkazujeme: “Napiš si domácí úkol!”, “Umyj nádobí!”, “Neseď pořád u toho počítače!”. Někteří by dokonce mohli považovat slovo “prosím” za zcela absurdní. “Co? Si děláš prdel! Nebudu se spratkovi doprošovat! Udělá, co mu řeknu, nebo dostane pár přes hubu.”

Ostatně školky a základní školy jsou obecně velmi adultistické a vééélmi ponižující, když se nad tím tak zamyslíte. Kromě toho, že se tam děti bijí (sice se to podle zákona nesmí, ale pochybuju, že učitelé, co mě mlátili v dětství dnes už nemlátí), jsou tam i další podivnosti. Např. učitelé obvykle vyžadují, aby jim studenti vykali, zatímco oni všem tykají. Děti se musí ptát, jestli smí jít na záchod. Jakože wtf – představte si, že byste se museli ptát v práci, jestli můžete čůrat. To by hodně lidí vnímalo jako buzeraci a šikanu. A pochybuju, že něco takového dovoluje zákoník práce. Ale děti se ptát musí. Škola je bez nadsázky horší, než vězení.

A tohle všechno je adultismus – představa, že děti nejsou “plnohodnotní lidé”, takže nám musí poníženě vykat, zatímco my můžeme klidně tykat. Děti však za tykání můžeme pohlavkovat a nechával po škole a dát 100x napsat do sešitu “dospělému se netyká!”.

“Matthiasi, ty furt přeháníš. Běž zkusit učit. Uvidíš, že ty spratky budeš chtít taky zabít, když je budeš učit jen jeden den. Děti jsou zmrdi a dělají furt bordel!”

No jo, já si pamatuju, že když jsem chodil na základku já, tak ano – opravdu jsme byli zmrdi. Při hodinách jsme po sobě házeli papírky. A lítala houba na tabuli (někdy i nacucaná vodou – to byly pleskance, švacht). Křídama jsme jsme čmárali po zdech hákový kříže. Nadávali jsme si do kurev a do piči. Šikanovali jsme se. Prostě zmrdi jak prase… “AHA! Tak vidíš!”

Eeerrr, ne. To, že je systém školství na hovno neznamená, že je chyba v dětech. Ve skutečnosti jsou děcka plný energie a potřebují ji vybít. Co se asi stane, když je narveme do jedné třídy a učíme je píčoviny jako je dějepis? Koho zajímají nějaký Přemyslovci a Tudurovci apod.? No samozřejmě, že je takový místo bude frustrovat a budou dělat bordel. Řešení není pár facek – řešení je, aby školství nebylo jak za Marie Terezie, to je celé.

Poslední věc jsou sprostá slova. Je zvláštní, že se děti fyzicky trestají za ostrou mluvu. Já jsem dostával často, protože já mluvil sprostě. Já mluvím sprostě pořád. A vždycky budu. Já mám rád sprostá slova. Dávají jazyku jistou volnou. Když o něčem řeknete, že je to hloupost nebo kravina, není to pořád tak úderný jako když o něčem řeknete, že je to prostě úplná píčovina. Jakýkoliv jiný slovo nedokáže vyjádřit skutečnou povahu té věci. Třeba Maláčová nedávno prohlásila, že chce zvýšit povinnou školní docházku na 18 let. Tohle je ukázka píčoviny s velkým P.

Nicméně zase tolik sprostě doopravdy nemluvím a nejvíce sprostě mluví hlavně děti. Děti mluví schválně sprostě, protože cejtí, že je to “zakázané ovoce”, tedy něco, co dělat nesmí a za to je dospělí trestají. A zároveň vidí, že je to něco normálního, protože ostatní dospělí kolem nich mluví sprostě jako by nic. Paradoxně tresty za to zvyšují potřebu mluvit “ostře” a z děcek se stávají “drsňáci”, když mluví sprostě, protože demonstrují odvahu “hele, já dělám něco zakázaného… něco, za co můžu dostat facku, když mě zaslechne Píča Učitelka, jak jí říkám Píča.”

A tak je to de facto se vším – s kouřením cigaret a s chlastem. A možná i drogama a sexem. Všechno to dělají schválně právě proto, že “nesmí” a tím víc je to fascinuje.

No, ale to už jsem se zakecal. Fyzické tresty jsou něco, co musíme odmítnout. Děti, které byly bity budou bít svoje děti a jejich děti budou bít ty svoje a jejich zase ty svoje. Je na čase tenhle koloběh někde zastavit a přestat s tím. Láska a přátelství se nevyjadřují tak, že někoho zmlátíte. Tak se vyjadřuje opak. I drobné fyzické tresty jsou špatné a věda hovoří jasně – ubližuje to. Tam, kde byste nebili dospělého člověka, tak nebijte ani děti. Tak je to!

1 Trackback or Pingback

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *