Maso a fanatismus

Dnes internetem proběhla kauza, kdy učitelka ve školce říkala otevřeně dětem, že nejí maso, protože má ráda zvířátka, načež prej byla propuštěna, protože si rodiče stěžovali, že šíří svoje vegansko-fanatické bludy a vymývá mozky dětem.

Pochopitelně byla všema odsouzena, jako fanatická veganka.

O veganech a vegetariánech se obecně říká, že jsou fanatici, co všem cpou svou víru na potkání. Také existují takové ty vtipy jako: “Jak poznáte, že je někdo vegan? Řekne vám to!” nebo třeba:

Nicméně… Mně připadá – a pozoruju to dlouhodobě – a ta kauza s učitelkou to ukázala taky… Že je to prostě naopak. Jsou to naopak masožravci, co se chovají jako fanatici.

Ok, určitě už si říkáte “a pozor, pošahanej vegan vyzvracel obsah svého chorého mozku klávesnicí na svůj blog” – takže pro začátek, já NEJSEM vegan. Já jsem “pouze” vegetarián. To, že jsem vegetarián na potkání lidem neříkám. Neví to moji kolegové v práci. Moji spolužáci to nevěděli. Moji kamarádi to neví všichni a někteří to zjistili až po letech.

To, že někdo jí maso mi vůbec nevadí. Dokonce mi nepřipadá, že bych byl lepší, než masožravci, jelikož se také podílím na utrpění zvířat. Nejspíše používám denně spoustu produktů, které jsou testované na zvířatech. Nejspíše mám i nějaké kožené věci ze zvířat. Dále maso kupuju svým zvířatům… A nakonec – myslím, že když jdu třeba do obchodu kupovat vegetariánské jídlo, tak ten obchod provádí třeba deratizaci, kdy hubí myši a potkany atd. Rozhodně nejsem “lepší člověk”.

Takže nikdo mě nemůže odbýt s tím, že jsem prostě jen fanatický vegan. Nejsem.

Přesto si dovolím tvrdit, že fanatismus na straně masožravců je daleko větší, než u veganů/vegetariánů.

Pokud jde třeba o internetové diskuze, kde údajně vegani trollují, blijou svoje názory a vnucují všem ostatním svou víru za pomocí výkřiků “maso je vražda”, já téměř vždy vidím přesný opak. Když přijde řeč v nějaké diskuzi na téma maso, jsou to vegani a vegetariáni, kdo se chovají slušně. Napíšou obvykle něco jako “jo, já jsem vegan, tu mám nějaké osobní důvody, proč maso nejím… co jedí ostatní je mi jedno. Popř. tu jsou nějaké argumenty, proč si myslím, že maso nejíst!” – vše ok. Naopak masožravci tam vždy předvedou totální shitstorm…

“Ježiš, vegetariáni! Dejte si pořádnej bůček! Vůbec nevíte, co je to skutečný jídlo!”
“Blbí fanatici! Člověk potřebuje maso! Potravní řetězec, pyčo.”
“Já mám rád zvířata… nejlépe na grilu! Ha ha ha” (velmi sofistikovaný vtip)
“Ženská vegetariánka při prcání bejvá zticha, protože nechce přiznat, že ji kousek masa udělal dobře! Ha ha” (ještě sofistikovanější vtip).

A v takovýmhle duchu se nesou reakce… A téměř vždy, když se k veganství nebo vegetariánství hlásí nějaká holka ve věku 15 let, obvykle si k tomu ještě vyslechne, že je to spratek a “bejt tvůj fotr, dal bych ti pár přes hubu!” a tak podobně.

Takže se ptám – kde jsou ti fanatičtí vegani, co všem cpou svoje veganství? Já to vidím naopak – masožravci všem cpou svoje přesvědčení o správnosti masa. Já jsem ten, kdo furt od druhých dostává přednášky, o tom, jak by měl jíst maso z xyz důvodů. Já jsem ten, komu říkají, že by měl jíst aspoň rybu. Já jsem ten, kdo poslouchá sem tam narážky, posměšný a blbý kecy.

Vraťme se na začátek k učitelce.

Je zvláštní, že když jsem já chodil do školy v devadesátých letech, nutili mě jíst maso a pít mlíko. A když říkám nutili, myslím tím NUTILI NÁSILÍM. To znamená “budeš tady sedět tak dlouho, dokud to nesežereš, i kdyby to mělo být do rána!” a ano, zažíval jsem i násilné krmení, kdy vám učitelka cpe něco do huby, cinká vám lžička o zuby, pláčete a pak se poblejete… Tohle není sci-fi, to je realita školek.

Vadí to někomu? Ne… Oné učitelky tam pracují do dnes.

Ale říct dětem “já nejím maso, protože mám ráda zvířátka” je totální overkill, kterej najednou triggeruje hromadu lidí?

Evidentně tu funguje nějaký dvojí metr…

“Ale Matthiasi. Nedělej ze sebe chudáčka! Jde o tvé zdraví… Jde o zdraví dětí a vegetariánství zdravé není!”

Jo? Ok, nebudu se přít, jestli je vegetariánství zdravé nebo ne, ale popravdě je mi to u prdele… Protože mě argument se zdravím totálně dostává.

Zdraví – to je taková zajímavá věc, která se vytahuje v diskuzích, kdy se to lidem hodí. Plno maminek krmí svoje děti sladkostma, oplatečkama, čokoládíčkama, nechají je cucat coca-colu a to nikomu nevadí. Ale když se maminka rozhodne, že její dítě bude vegetarián, tak to je konec světa… totální exploze hysterie. “Chudák dítě. Seberte jí ho! Sociálka! Pomoc!”

Různí křupani, co se cpou jen bůčkem a odmítají ovoce se a zeleninu se slovy “co sem nějakej králík, abych žral seno?” tu najednou rozumují o nedostatku bílkovin a železa.

Takže co chci říct nakonec? Masožravci, vleze mi na hrb.

1 Comment

  • Pavel says:

    To je právě ono.Dnešní lidé “zhypnotizovaný realitou dnešní postmoderní doby”, si již moc neuvědomují, že ještě třeba za první republiky bylo maso výsadou těch bohatších, ale chudina ho měla jednou za týden a někdy ani to ne.K té chudině mohla patřit i jejich prababička/pradědeček.A také to přežili.Tehdy bylo u chudých rodin též normální, že běžně žili v nouzových podmínkách, za jaké by dnes sociálka odebrala děti.Dnes se stát snaží starat někdy až přehnaně o materiální “dobro” dětí, ale nejsem si úplně jist, zda to ve svobodné zemi má vůbec svoje místo.Ale ona je to taková obecná výsada dnešního postmoderního světa, vyjma snad nějakých rozvojových zemí.Vnímám to tak, že svět se začal v tomto ohledu formovat někdy ve 40-50 letech.Obecně vidím, že vývoj a pokrok svět nijak nezlepšil, jen problémy změnily svoje podoby.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *