Státní školství je na hovno… A co s tím?

Popravdě mě už tohle téma nudí. Už na svém prvním blogu, co jsem měl deset let zpátky, jsem kritizoval státní školství. A jak se ukázalo později, nebyl jsem jediný. Spousta blogerů kritizovala školství také. A také různí youtubeři (třeba StandaShow má jeden stream věnovaný celý jen školství). A obecně… hodně lidí na školství stále nadává.

A mě to téma přestalo zajímat, protože jednak už dávno do školy nechodím, a jednak když mi někdo řekne, že na školství je špatně to a ono, tak jen pokrčím rameny a říkám si “A co?”… to přece víme. To není novinka. To je něco tak obecně známého jako východ a západ slunce.

Veškerá kritika, která na státní školství existuje, se dá shrnout do věty “státní školství stojí za hovno, protože je státní” a nic jiného už netřeba rozebírat. Unavuje mě, když narazím třeba na nějaký blog, co kritizuje detaily ve stylu “k čemu je známkování?” nebo “proč se učíme věci, které už jsou sto let staré…” nebo “proč se tohle musíme drtit zpaměti?” nebo “Myslíte, že nás hodina Pascalu týdně naučí programovat?” nebo “proč se hromada učitelů chovají jako zmrdi?” a tak dále. A následně tito lidi navrhují různé reformy… Zrušil bych státní maturitu… zavedl bych státní maturitu. Zrušil bych povinnou maturitu z matematiky… zavedl bych povinnou maturitu z matematiky. Zrušil bych známkování a tak dále.

Tyhle věci nejsou nic jinýho než další centrální plán. A důvod, proč je školství na hovno, je jednoduše proto, že je centrálně plánované. Podobu školství neurčuje nabídka a poptávka, ale nějaký ministr támhle kdesi od stolu a jeho předražení eunuchové.

Kdyby o tom, co se v obchodech bude prodávat, rozhodoval úředník, mohlo by to klidně dopadnout tak, že by se tam prodávaly jen banány. A kritici, kterým se banány nelíbí, by chtěli reformovat obchody tak, aby se tam prodávaly také jahody a pomeranče… Jenže to furt není řešení. Řešení je to nechat na trhu a bude se tam prodávat to, co lidi chtěj.

A stejně tak je to se školstvím. Potřebuje jen jedinou reformu, a to “nebýt státní”. Tečka. Vše ostatní je jen nekonečné filozofování. Vše ostatní je jen dohadování o tom, co se má prodávat v obchodech.

Každopádně mi to připadá fascinující. Hromada lidí ví, že školství je na hovno a… nic se neděje. To je divný, ne? Nemělo by se stát, že když lidi zjistí, že něco nefunguje, tak jdou a změní to? No ne… ta změna trvá. Otroctví nezmizelo přes noc. Rasová segregace také nezmizela jen tak. Všechno se muselo změnit postupně.

Takže jak bojovat s tím, aby stát vymýval mozek dalším dětem? Jak zabránit tomu, aby byly další oběti státního školství? Jak konečně přestat jen opakovat, jak je školství na hovno, a opravdu ho změnit?

Zde mám kroky:

1) Je potřeba odlišit školu a vzdělání

Na lidské úrovni je pochopitelné, že vzdělání a škola jsou dvě věci. Chápeme, že Pepíček, který odmaturoval za jedna z angličtiny, nemusel být tak dobrý v angličtině proto, že pozorně poslouchal výklad paníčelky o tom, jak se tvoří čas předminulý, ale protože doma hrál RPG videohry se slovníkem v ruce a naučil se tak hromadu slovíček a obratů. A jako vedlejší efekt intuitivně pochopil gramatiku.

Takže chápeme, že vzdělání neprobíhá jen ve škole, ale prakticky se člověk vzdělává úplně čímkoliv, co dělá. Třeba Vy teď čtením tohoto textu.

Nicméně není to důležité oddělovat jen čistě z lidského hlediska, ale i z hlediska právního. Pokud totiž v zákoně stojí něco o tom, že je povinná školní docházka, znamená to v praxi, že člověk musí opravdu jít do školy.

Nicméně pokud je v zákoně napsané, že je povinné jen vzdělávání – třeba tak, jak to mají v Anglii – pak to prakticky znamená, že dítě může mít Homeschooling nebo soukromou/svobodnou školu typu Summerhill.

To je částečně možné i tam, kde existuje povinná školní docházka tak jako v ČR, ale je to byrokratické peklo hraničící s mission impossible. Takže co s tím?

▲ Jinak pokud umíte anglicky, tenhle britský Youtuber vysvětluje spoustu zajímavých věcí kolem školství…

2) Podporujte svobodu učení (s malým “s”)

Pokud uslyšíte někoho třeba vyřvávat, že Unschooling je hovadina, ukažte mu, že se mýlí. Že rozhodně nejsou pravdivé různé teze o tom, že děti na Unschoolingu jsou asociální, sociálně vyloučené, mimo realitu. A ani to, že mají horší výsledky, než děti ze státních škol.[2]

Ukažte mu, že děti ze svobodnějších škol, jako je Summerhill, neopouští školu jako opice, které neumí napočítat do tří. Ale naopak, mnohdy mají lepší výsledky, než děti ze státních škol.[3]

Ukažte, že dneska se člověk může vzdělávat třeba online. Máme tu Khanovu akademii[4], Duolingo, Code Academy[5], helpforenglish.cz, Youtube videa a tak dále.

3) Podporujte Svobodu učení (s velkým S, protože je to organizace)

Viz jejich web Svoboda učení

Lajkněte jejich stránku na Facebooku[6], podpořte je finančně nebo třeba jen sdílením a propagací. Napište pro jejich webblog nějaký článek. Mrkněte, jestli vás nezaujmou nějaké jejich (nebo spíše “naše”, protože se cejtím být tak trochu jeden z nich) akce.

4) Přestaňte volit ČSSD/ANO/SPD/TOP09/Piráty[7]/ODS/Zelené…

A další, kteří chtějí zachovat status quo, tj. nechat to v tom zoufalým stavu, v jakým to je. A radši volte Svobodné, protože ti reálně s tím něco chtějí dělat.

“Ty vole, běž do hajzlu s tou tvou anarchii,” říkají mi někteří. “To je utopická peachovina!”

Na to bych rád řekl, že tohle s anarchii nesouvisí. Chtít “odbyrokratizovat” (jak by řekl Rozner) školství je zcela normální pravicová věc. Prostě prosadit méně přísná pravidla, dát lidem možnost mít unschooling nebo chodit do nějaké alternativní/svobodné školy, či třeba mít domácího učitele… A zároveň zmírnit byrokracii pro školy. Aby si školu mohlo založit víc lidí. Aby si mohli více nastavit pravidla podle sebe, a tak dále.

Ne, to není žádná nereálná anarchistická utopie. Kdyby ze mě mluvil ten anarchista, co v sobě mám, chtěl bych zrušit stát úplně. Ale pro začátek budou stačit prostě mírnější pravidla a větší volnost. A to je zcela reálné prosadit. Stačí, když pro to začnou lidi dělat něco hromadně.

Na závěr si ještě dovolím zopakovat, jak je školství na hovno. Jste připraveni? Takže ve škole strávíte obvykle od šesti do dvaceti let plus. Někdy to může být i do dvaceti šesti a více. Záleží, jestli člověk dělá vysokou, nebo přerušil, nebo propadl, a tak dále. Víceméně tam ale stráví 2/7 svého života.

A to si porovnejte, že třeba na večerním kurzu jazykové školy jako je třeba Nepustilka[8], se člověk za půl roku naučí víc než za deset let státní školy. To je naprosto šílené! Tenhle čas už vám nikdo nevrátí.

A to ani nemluvím o tom, že vám tam předali hromadu zvrácených vzorců chování a myšlení, které si možná ani neuvědomujete. A ti, kdo si to uvědomili, se jich docela těžce a zdlouhavě zbavují.

Jakože fakt… NOPE!

[1] Povinné vzdělávání však také nemusí být vždycky výhra. Záleží, jak je zákon nastavený obecně, viz:

V čem je povinné vzdělávání lepší než povinná školní docházka s možností domácího vzdělávání? [1]

[2] https://www.svobodauceni.cz/clanek/studie-unschooling-1/

Jinak pozor na rozdíl mezi homescholingem a unschoolingem
https://www.svobodauceni.cz/clanek/homeschool-vs-school/

[3] https://www.amazon.com/After-Summerhill-Happened-Britains-Radical/dp/1842890522

http://education.oxfordre.com/view/10.1093/acrefore/9780190264093.001.0001/acrefore-9780190264093-e-80

[4] https://cs.khanacademy.org/

[5] https://www.codecademy.com/

[6] https://www.facebook.com/svobodauceni/

[7] Ok, abych byl fér, Piráti nedávno taky prohlašovali něco, že by chtěli Unschooling víc podpořit, ale osobně jim moc nevěřím 😀

[8] https://www.njs.cz/

BTW díky Zdeňce Staňkové za zpětnou vazbu při psaní tohoto článku 😉

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *